Mikrobiologové z Olomouce upozorňují na ztrátu účinku antibiotik na bakterie

Antibiotika jsou používána téměř 80 let a staly se nedílnou součástí léčby bakteriálních infekcí, která však přes velký rozmach antibiotické léčby představuje stále velký problém.

„Dokonce bych řekl, že stoupající rezistence bakterií vůči antibiotikům je vedle současné pandemie COVID-19 jedním z největších medicínských problémů současnosti,“ tvrdí přednosta Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého Milan Kolář.

„Jde o celosvětový trend. Masivní používání antibiotik při léčbě pacientů vede k tomu, že se bakterie adaptují a šíří se jejich rezistence. Stoprocentně účinná antibiotická léčba už dnes neexistuje a vážně nám hrozí, že ji ztratíme jako celek, což by nás vrhlo zpět do předflemingovských časů, respektive doby, než Alexander Fleming zahájil antibiotickou éru medicíny, kdy bakteriální infekce byly nejčastější příčinou úmrtí,“ varuje profesor Kolář.

Léčba bakteriální infekce, například nozokomiální pneumonie, což je závažný zánět plicní tkáně vzniklý v průběhu hospitalizace, probíhá tak, že lékař nasadí konkrétní antibiotikum na základě řady údajů.

„Během až 48 hodin se ale teprve ukáže, zdali patogenní bakterie v plicích není vůči podanému antibiotiku rezistentní. To však může u některých pacientů vést až k rozvoji sepse a selhání orgánů. Proto se musíme ze všech sil snažit rezistenci předejít, případně ji alespoň odhalit co nejdříve,“ vysvětluje Kolář.

Studie vyšla ve významném časopise Antibiotics

Jeho tým proto do medicínské praxe ve Fakultní nemocnici Olomouc uvedl soubor opatření , která by měly poblém řešit. Své zkušenosti za posledních deset let tým shrnul do práce nazvané Implementation of Antibiotic Stewardship in a University Hospital Setting (Implementace antibiotické politiky v prostředí fakultní nemocnice).

„V rámci České republiky jde o jedinečnou studii, která vyšla v tzv. impaktovém zahraničním časopisu Antibiotics (publikace je volně přístupná na webových stránkách Fakultní nemocnice Olomouc pod Ústavem mikrobiologie), přičemž žádná jiná nemocnice u nás nic podobného v tomto rozsahu dosud nepublikovala,“ vysvětlil Kolář.

„Ze studie vyplývá, že na tom v této oblasti nejsme vůbec špatně a můžeme tak našim pacientům poskytnout vyšší pravděpodobnost, že jejich léčba zabere. A co je důležité, vedení antibiotické léčby u nás přímo spoluřídí kliničtí mikrobiologové. To může zachránit životy, mimo jiné i v době koronavirové epidemie, protože i během ní platí, že pacienti s COVID-19 často umírají na doprovodné bakteriální infekce,“ dodal.