Na Horním náměstí v Přerově v pátek archeologové odkryli studnu, o jejíž existenci mluvily historické prameny. Podle odborníků pochází z přelomu 14. a 15. století, vznikla v období Viléma z Pernštejna, který v tu dobu město vlastnil. K překvapení archeologů je studna, obklopená staletými dožívajícími lípami, stále funkční a drží se v ní voda. Její hloubku až ke dnu změřili na 14 metrů. O jejím osudu nyní rozhodne vedení radnice, předpokládá se, že by se měla obnovit.

Expozice Pravěk Mohelnicka představuje artefakty, které dokládají vývoj regionu od paleolitu po 10. století.

Na 3D dokumentaci lebek začali pracovat v těchto dnech odborníci, kteří zkoumají ostatky nalezené v Klášterním Hradisku v Olomouci. V dalších krocích chtějí využít i radiokarbonovou metodu, která by měla určit stáří lebek. Jasno o tom, zda ostatky patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám, by chtěli mít do konce letošního roku. Dosud se jim během antropologické analýzy potvrdilo, že by mělo jít o čtyři muže, dvě ženy a dítě, řekl dnes Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze.

Muzeum Komenského v Přerově se chystá na začátku listopadu otevřít rozsáhlou výstavu s názvem Příběhy z pravěku. Pohledem současné archeologie chce vyvrátit nejčastější omyly spojené s tímto obdobím. Výstavu ozdobí například model neandertálského muže v životní velikosti nebo figurína Ötziho - mumie z ledovce. Ústředním tématem expozice bude 5000 let starý pohřeb ženy z pravěké osady poblíž Hlinska na Přerovsku a nejnovější výsledky souvisejících laboratorních analýz.

Až na více než tisíc let staré nálezy narazili přerovští archeologové během záchranného výzkumu nedaleko centra Přerova v ulici Brabansko. Na přelomu července a srpna zde odkryli například soubor zlomků velkomoravské keramiky z 9. století, který je prozatím nejstarším dokladem osídlení na Brabansku a Malé Dlážce, ale i železný nožík či hrot šípu z této doby. Ve sbírkách archeologů skončily i mince ze 17. století, informoval archeolog Zdeněk Schenk. Podle něj nálezy potvrzují historický význam této lokality na pravém břehu řeky Bečvy.

Pražští archeologové si dnes z olomoucké kaple svatého Štěpána v Klášterním Hradisku odvezli téměř tisíc let staré ostatky pravděpodobně přemyslovských knížat, zakladatelů kláštera Oty I. (1045 - 1087), Oty III. (1122 -1160), jejich manželek Eufemie a Durancie, olomouckého biskupa Jana III. a premonstrátského opata na Hradisku Roberta I. Jejich pohřební schránku objevili badatelé teprve loni, označili ji za unikát v evropském kontextu. Ostatky nyní čeká odborná analýza, která by mohla mimo jiné potvrdit rodové vazby.

Ekologické centrum Sluňákov v Horce nad Moravou na Olomoucku zdobí funkční repliky hliněných pecí. Pece, které odpovídají místním archeologickým nálezům, postavili před prázdninami nadšenci spolu s archeology. Výheň na tavení bronzu, pece na výrobu železa, vypalování keramiky i pečení chleba mohou lidé spatřit v provozu o nadcházející akci Sluňákova, informoval zástupce centra Jiří Popelka.