Secesní skvost, Národní dům v Prostějově, se konečně může pochlubit všemi původními vitrážemi, které zde vymyslel geniální architekt Jan Kotěra. Bestiální přestavby za nacistů originální skleněné výplně pohřbily. Obnovené vitráže jsou v hlavním divadelním sále a ve vestibulu.

Adolf Loos je pokládán za klasika moderní architektury. Byl představitelem puristické architektury charakteristické čistými hranolovými tvary. Odmítal zdobnost a prosazoval stroze funkční a praktickou obytnou architekturu. Také na Hané zanechal výrazné stopy.

Město Olomouc oslovilo několik architektů a urbanistů, kteří vytvoří návrhy na možné využití městské tržnice v Olomouci. Inspirovat je mohou i občané vyplněním dotazníku. V něm se město ptá, jak lidé prostor městské tržnice vnímají a co od něho očekávají.

Před devadesáti lety zemřel prostějovský rodák židovského původu architekt Artur Stecklmacher. Byl autorem řady projektů, k těm nejvýznamnějším patří návrh interiérů paláce Roxy v Dlouhé ulici v Praze. V Prostějově navrhoval dva domy, v Sádkách a v Kollárově ulici.

Přibližně sedm let uběhlo od úvodních návrhů na přestavbu Červeného kostela v centru Olomouce až ke slavnostnímu otevření, které původně sakrální stavbu znovu zpřístupní veřejnosti. Podobu kulturního centra s moderní přístavbou navrhl tým architektů z kanceláře atelier-r pod vedením renomovaného odborníka Miroslava Pospíšila. „Dnešní doba není nakloněná stavbám pro kulturu, jde o úžasný počin. Fotografie výsledné stavby a původní vizualizace jsou k nerozeznání, to je výborné,“ těší olomouckého architekta, který má na kontě celou řadu úspěšných projektů, mimo jiné například oceňovanou rekonstrukci hradního paláce hradu Helfštýna.

Ve věku čtyřiadevadesáti let zemřel v Bratislavě architekt a urbanista Antonín Škamrada, který se podílel na záchraně historického centra Olomouce, rekonstrukci Klášterního Hradiska i katedrály svatého Václava. Projektoval také například koleje Bedřicha Václavka a další stavby. Je držitelem Ceny města Olomouce.

Novou podobu s vyobrazením holuba a informací o odkladu stavby SEFO má čtyřicetimetrové oplocení proluky vedle olomouckého Muzea umění. Jedná se však o mystifikaci, nadsázku a upoutávku na výstavu. Kvůli objevu hnízda fiktivního holuba posvátného v krovu muzea má dojít k odložení nejen muzejníky dlouho očekávané budovy se specifickým architektonickým pojetím.

Rozporuplné reakce budí už řadu let plánovaná podoba budovy SEFO v centru Olomouce, architektonickou studii schválili před nedávnem krajští památkáři a příprava stavby může postoupit do další fáze. Kvůli návrhu rozsáhlé muzejní novostavby požaduje Olomoucký spolek okrášlovací po zastupitelstvu Olomouce vyhlášení referenda. Podle náměstka olomouckého primátora takový krok není možný.

Už řadu let se vleče spor o vhodnosti vybudování stavby Středoevropského fóra Olomouc neboli SEFO v centru krajského města. Studie navržená renomovaným architektem Janem Šépkou vzbuzuje různé názory a to i u památkářů. Zatímco městský odbor památkové péče navrženou variantu zamítl, Národní památkový ústav i památkáři z krajského úřadu dali kladné stanovisko. Proti verdiktu již není odvolání a příprava SEFO po dlouhé době může pokročit do další fáze.

Muzeum umění Olomouc zve na výstavu děl autorů, kteří svou činnost museli pozastavit kvůli bývalému politickému režimu. Bude tak možné si prohlédnout desítky vybraných děl od umělců, jako jsou Mikuláš Medek, Jan Exnar nebo Vojmír Vokolek.