V Prostějově se nyní hodně řeší podivný záměr radnice pokácet staré habry, které na náměstí T. G. Masaryka rostou od jeho předválečné úpravy architektem Putnou, někdy od roku 1935. Jde o habry, které přežily i masivní kácení po posledních úpravách náměstí v roce 2012.

Šestadvacet lip na hlavní vstupní aleji na městském hřbitově v Prostějově čeká kácení. Jde o původní plán projektanta při revitalizaci hřbitova v roce 2007, kdy se má alej po určité době takzvaně rozvolnit, aby koruny lip, které zůstanou, měly prostor k růstu.

S příchodem jara se ve volné přírodě i ve městech objevují první letošní mláďata. Na začátku března jsou to nejčastěji divoká prasata a zajíci, kteří navíc své mladé nechávají volně a bez dozoru třeba na dětském hřišti uprostřed sídliště. Zdánlivě tak vypadají jako opuštěná a lidé se jim pak snaží pomoci. Ve většině případů je ale lidský zákrok zcela zbytečný a mnohdy končí pro zvíře špatně.

Ochránci přírody apelují na lidi, aby kvůli vysokým teplotám umožnili přístup k vodě volně žijícím živočichům, jako jsou ježci, zajíci, ptáci nebo včely. Na zahradách, ve vnitroblocích nebo parcích stačí například položit na zem misku s vodou a pravidelně ji obměňovat. Při vedrech nejvíce trpí mláďata rorýsů, kteří hnízdí v dutinách pod střechami domů a kvůli vedrům se tlačí u vletových otvorů a vypadávají ven. Olomoucký kraj v příštích dnech čekají tropy.

Už padesátou lokalitou soukromé ochrany se stala stráň Podhůra nedaleko Lipníku nad Bečvou. Český svaz ochránců přírody koupil pozemek díky darům dobrovolníků do veřejné sbírky Místo pro přírodu. To organizaci umožní lepší péči o místo, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin. Jednou z nich je například ladoňka karpatská.

Ochránci přírody se odvolali proti územnímu rozhodnutí na dlouho připravovanou stavbu nové silnice mezi Týnečkem u Olomouce a Šternberkem. Nahradit má nynější frekventovanou dvouproudovou silnici a dopravu odvést z obytné zástavby. Podle ochránců přírody nejsou splněny všechny podmínky orgánů ochrany přírody.

Ochránci přírody obnovili u pískovny v Nákle na Olomoucku prostor pro silně ohroženou přesličku cídivku různobarvou. Zdejší populace této přesličky patřila k největším v Česku, avšak postupně ji z lokality na břehu pískovny začal vytlačovat rákos a náletové dřeviny.

O netradičního svěřence se v těchto dnech rozrostla péče ochranářů v záchranné stanici v Rudě nad Moravou na Šumpersku. Jde o ořešníka kropenatého; tito ptáci se přitom kvůli svému skrytému způsobu života do obdobných zařízení téměř nedostávají. Zhruba měsíc a půl staré ptáče si ale ztrátu rodičů vyřešilo po svém - v horách u Dlouhých strání se přidalo k turistům. Ti nakonec kontaktovali záchranáře. Ptáče je podle odborníků velmi chytré, do volné přírody se však zřejmě nevrátí, řekla ve středu Jitka Maixnerová z tamní záchranné stanice.

Rozsypávat v boji proti přemnoženým hrabošům jed Stutox II na holá pole bez vegetace je nebezpečné. Řekl to vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty UP Olomouc Emil Tkadlec. Hrozí, že se uhynulými hraboši otráví další živočichové. Při otravě Stutoxem II hyne 70 procent hrabošů týž den. Nikdo ale nezkoumal, jak dlouho se mršinami mohou otrávit další zvířata.

Dne 28. května 2019 si dříve narození spoluobčané opět budou moci zasoutěžit, a to v Kolářových sadech.