Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Sídliště postavili na mírné vyvýšenině nad řekou Oskavou.

Správa jeskyní České republiky vyhlásila anketu, ve které mohou lidé vybírat jméno pro ženu z doby kamenné, jejíž lebku našli před takřka 150 lety archeologové v Mladečských jeskyních u Olomouce. Vědcům se předloni podařilo vytvořit digitální model obličeje sedmnáctileté kromaňonky, která v oblasti jeskyní pobývala před více než 30 tisíci lety.

Správa jeskyní vyzvala veřejnost, aby navrhla jméno pro sedmnáctiletou dívku z doby kamenné, jejíž lebku v roce 1881 nalezl v Mladečských jeskyních na Olomoucku rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Tým českých a brazilských odborníků vytvořil její virtuální model.

Než zakryjí oblast polí u Olomouce neprostupné desky nového dálničního úseku, nechává Ředitelství silnic a dálnic podle platných nařízení zpracovat mezi Neředínem a Křelovem archeologický průzkum. Na budoucí trase dálnice tak odborníci hloubí sondy a bádají nad nálezy. Svědectví o historii poskytla lokalita na vršku nad hanáckou metropolí celou řadu, a to i z období eneolitu, tedy pozdní doby kamenné.

Na pomezí Valašska a Hané nedaleko obce Fryšták objevili olomoučtí archeologové důkazy o osídlení starém zhruba osm tisíc let. Na tomto místě působili v době kamenné první zemědělci, odborníci získali i poznatky o jejich bydlení a životě. Již tehdy si lidé stavěli rozlehlé vícegenerační domy, které do délky měřily až čtyřicet metrů.