Archeologové našli u Uničova sídliště zemědělců z doby kamenné. Stálo na vyvýšenině nad řekou Oskavou

Záchranný výzkum trval dva týdny, odborníci při něm našli základy sloupových jam, které jsou pozůstatky základů nadzemní konstrukce takzvaného dlouhého domu, ve kterém nejstarší zemědělci žili. Stěny domu byly vypleteny proutím a omazány hlínou, což zajišťovalo dobrou tepelnou izolaci. Dům poskytoval přístřeší celé komunitě. "Našli jsme také zásobní jámy kotlovitých či vakovitých tvarů, které sloužily například k uchovávání úrody. Po skončení jejich funkce je místní obyvatelé využili jako odpadní jámy," uvedl vedoucí týmu Marek Kalábek.

Archeologové na stejném místě odkryli také pět žárových hrobů, které pocházejí z období 1200 až 1000 let před naším letopočtem, tedy z mladší doby bronzové. Hroby patřily lužické kultuře. "Odborníci identifikovali například bronzové jehlice, náramky nebo kroužky. Urny byly často překryty dalšími nádobami, například mísami, a kolem nich byly položeny další předměty," uvedla mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Orlitová.

Podle antropologa Lukáše Šína byla kremace provedena téměř dokonale. "Hroby byly sice narušeny hlubokou orbou, ale podařilo se nám separovat střepy z urny i se zbytky nebožtíka. Rozpoznali jsme fragmenty dlouhých kostí a mohu potvrdit, že se jedná o žárový hrob. Lidé v této době uměli téměř dokonale pálit zemřelé," uvedl Šín.

Nalezené artefakty budou podrobeny laboratorní analýze, konzervaci a dokumentaci v Archeologickém centru Olomouc, které se zaměřuje na ochranu a záchranu movitých i nemovitých archeologických památek na území Olomouckého kraje i v širším měřítku. Centrum se specializuje na záchranné archeologické výzkumy, které provádí při různých stavebních a infrastrukturních projektech. Zároveň se věnuje vědeckému výzkumu.