Z okna přerovské radnice bude poprvé viset i sokolská vlajka, stane se tak 8. října. Připomene Památný den sokolstva, který byl loni oficiálně zařazen mezi významné dny České republiky. To sdělila mluvčí radnice Lenka Chalupová. Město každoročně v březnu vyvěšuje například také tibetskou vlajku, která upozorňuje na porušování lidských práv v Tibetu.

Tři vlajky vlají na přerovské radnici - česká, evropská a přerovská. Na tři dny v roce se však evropská vlajka nahrazuje jinou. Pravidelně se střídají tibetská s moravskou, nově k nim přibyde sokolská, která 8. října, na Památný den sokolstva, připomene tragické události z roku 1941.

Vlastivědné muzeum Olomouc chystá na podzim tři nové výstavy. K vidění budou navrácené svazky sedmijazyčného vydání Bible, Saltzerova mapa obléhání Olomouce pruskou armádou roku 1758 nebo mistrovské repliky českých korunovačních klenot. Některé výstavy budou krátkodobé, jiné budou k vidění až do ledna příštího roku.

Několik stovek milionů korun plánuje v příštích letech investovat v horském areálu Kraličák v Hynčicích pod Sušinou u Starého Města na Šumpersku jeho majitel a hlavní investor Dušan Juříček. Díky postupným investicím by se měla zvýšit roční návštěvnost areálu z nynějších 215 000 až na 600 000 lidí v roce 2025. Vyšší návštěvnost bude podle Juříčka rozložena do celého roku a území ji bez problémů pojme.

Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP) získalo světoznámého spolupracovníka. Charles, princ z Walesu, syn britské královny Alžběty II., napsal předmluvu ke knize heraldika Jiřího Loudy „Erby rytířů Podvazkového řádu“, kterou připravuje VUP k vydání. Publikace o více než šesti stech stranách přinese na tisíc vyobrazení erbů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. Kniha vyjde na podzim jako pocta k nedožitým stým narozeninám Jiřího Loudy, uznávaného heraldika, který je i autorem návrhu českého státního znaku.

Vlastivědné muzeum v Olomouci se chystá na podzim připomenout výstavou sté výročí narození olomouckého heraldika Jiřího Loudy. Mezi přední expozice podzimní sezóny bude patřit také výstava mistrovských kopií českých korunovačních klenotů. Podzimní nabídku chce v polovině září muzeum otevřít představením odcizených svazků bible z první poloviny 17. století, které se v těchto dnech vrátily opět do Olomouce. Vyplývá to z výstavního plánu muzea.

Dalších 13 kamenů zmizelých bylo ve čtvrtek instalováno v ulicích Prostějova. Kolemjdoucím připomenou tragický osud židovských obyvatel města za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Termín ukládání pamětních kamenů chtěl prostějovský spolek Hanácký Jeruzalém původně stanovit na datum co možná nejbližší k 75. výročí konce druhé světové války, kvůli epidemii koronaviru musel být ale posunut na závěr června.

V centru Javorníku na Jesenicku se po rozsáhlé několikaleté rekonstrukci otevřela veřejnosti bývalá soudní budova. Město v ní vybudovalo nové informační centrum, městské muzeum, galerii i přednáškové sály. Zázemí zde najdou i cyklisté v odpočívárně, k dispozici je také půjčovna elektrokol. Budovu získalo město před lety ve veřejné dražbě, celková rekonstrukce vyšla na 67 milionů korun, řekl starosta Javorníku Jiří Jura. Třípatrový objekt, který má na půdě expozici netopýrů, se otevřel v pondělí.

Paměť národa objevila výjimečný příběh milosrdenství. Dvě české studentky učitelství Květoslava Bartoňová a Věra Kristová v roce 1946 zachránily pětačtyřicet dětí ze dvou východoslovenských vesnic z Vyšné a Nižné Pisané, z tzv. Údolí smrti. Děti trpěly nepředstavitelnou bídou, hladem, nemocemi, žily v zemljankách, polorozpadlých chalupách v roztrhaném oblečení, bosé, některé z nich ztratily oba rodiče během 2. světové války. Tyto dvě dívky je přivezly do Olomouce a obdivuhodně se nasadily.

Uniforma s odznakem velkých vůdců Kim Ir Sena a Kim Čong Ila a čepice s rudou hvězdou. Díky stejnokroji můžete Lukáše Vrobela na první pohled zaměnit za člena severokorejské komunistické strany. První místopředseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan, která sídlí na pražském velvyslanectví této uzavřené země, je však rodilý Pražan a zájem o Severní Koreu u něho jde ruku v ruce s obdivem socialismu. O tom, jak podle něho působí protikorejská propaganda u nás, kde vidí KLDR za 20 let a také o tom, zda by se sám přestěhoval do izolované Severní Koreji, se rozpovídal v rozhovoru pro Pražskou Drbnu.