Šestiboký památník Rudé armády na okraji Čechových sadů v Olomouci někdo ze všech stran posprejoval žlutou barvou. Pachatel se zaměřil na pamětní desky, na většinu z nich vyznačil nápisy UA. Letos jde už o druhé poškození tohoto pomníku, v březnu na něj někdo namaloval hákové kříže.

Z města Olomouce vedla cesta ke Klášteru Hradisko po staletí jen jedna. Vyšlo se Hradskou bránou, hned za mostem přes řeku Moravu se odbočilo doleva a kolem břehu se došlo až k Hradisku. Po stejné cestě se k němu ostatně dostaneme i dnes. Řeka Morava ale v dobách, kdy ještě neměla zpevněné břehy, tuto cestu často zalévala vodou a bahnem. Stávalo se tedy, že Klášter Hradisko byl i na několik týdnů od města odříznut. To se ukázalo být jako velký problém zvlášť po roce 1802, kdy se v opuštěném klášteře usídlila vojenská posádková nemocnice. Dlouhá a nebezpečná přeprava nemocných z městských kasáren často ohrožovala život vojáků, kteří potřebovali rychlou pomoc.

U příležitosti padesátého výročí úmrtí Františka Doležela, který po válce vyšetřoval Krčmaňskou aféru a komunistický režim se mu za to tvrdě pomstil, vydala Vědecká knihovna v Olomouci publikaci Lubomíra Novotného Nikdy to nevzdám! Životní zápasy právníka Františka Doležela.

Dnes uplynulo sto let od narození akademického sochaře Oldřicha Peče, který působil v Olomouci a žil v Prostějově. Patřil k významným osobnostem olomoucké poválečné výtvarné kultury a byl jedním z protagonistů modernistických tendencí v sochařské tvorbě poloviny minulého století.

Prostějovská rodačka Věra Běhalová se zapsala především do kunsthistorie. Její životní a profesní příběh je příběhem statečné a morálně silné ženy, katoličky, politické vězeňkyně, emigrantky, historičky umění a uznávané odbornice na architekturu a umění 19. a 20. století.

Unikátní výstavu věnovanou elitnímu prostějovskému vojenskému útvaru, který téměř 20 let funguje pod názvem 601. skupina speciálních sil generála Moravce, připravilo Muzeum a galerie v Prostějově. Zájemci až do začátku září mohou vidět uniformy, zbraně nebo dobové dokumenty například z misí v Afghánistánu nebo Mali.

Obecně prospěšná společnost Živá paměť ve spolupráci s fotografkou Janou Stachovou pořádá putovní výstavu portrétních fotografií. Výstava se zaměřuje zejména na lidi, kteří byli pronásledovaní v období druhé světové války.

Religiózní město Olomouc mělo vždy velké množství kostelů a klášterů, tudíž i věží, na kterých byly dle křesťanského zvyku zavěšeny zvony. Historie olomouckých zvonů je bohatá, plná slavnostních, ale bohužel i velmi tragických příběhů. A právě historie zvonů na věži kostela sv. Mořice je natolik pohnutá, že si ji připomeneme.

V Národním domě v Prostějově probíhá v rámci letní přestávky rekonstrukce interiérů. V Kyselových saloncích se řemeslníci vrhli na opravu vzácných maleb, fresek a dřevěného obložení. Perla české secese, Národní dům, i přesto nabízí každou sobotu komentovanou prohlídku.

Koncem června uplynulo sto třicet let od narození prostějovského rodáka a dramatika židovského původu Maxe Zweiga. Napsal dvaadvacet divadelních her a jeho život poznamenaly dvě světové války. Zemřel téměř ve sto letech v Jeruzalémě.