Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Hanácké senátor Marek Ošťádal z Nákla na Olomoucku a zástupce ČR v Evropském výboru regionů Radim Sršeň z Dolních Studének na Šumpersku natáčejí sérii skečů o EU. Euroskeptik a eurohujer humorné klipy zveřejňují na internetu.

Současné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nejsou poslední v několika následujících letech. Do volebních místností se budeme pravidelně vracet až do roku 2030. Výjimkou bude rok 2027, ve kterém se volit nebude.

Na dobití jakéhokoli mobilního telefonu či tabletu prodávaného v Evropské unii by měla v budoucnu stačit jediná nabíječka. Evropská komise dnes představila návrh pravidel, na jejichž základě se budou všichni výrobci muset přizpůsobit standardu USB-C. Podle unijní exekutivy má sjednocení koncovky nabíjecího kabelu usnadnit život zákazníkům a snížit objem elektronického odpadu.

Po skvělém startu propadnutí se pořadím na chvost. Tak nějak by se s trochou nadsázky dal přirovnat postoj Česka k elektronizaci veřejné správy, ve které zaostává za řadou evropských zemí. Paradoxem je fakt, že stát před deseti lety vybudoval technologickou základnu nezbytnou pro modernizaci veřejných služeb v takovém rozsahu, bezpečnosti a kvalitě, jakou v té době neměl žádný jiný evropský stát.

Evropská unie chce sjednotit pravidla pro cestování mezi jednotlivými členskými zeměmi v době pandemie. V rozhovoru, který zveřejnil německý list Die Welt, to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Důrazně varovala před novým zavíráním hranic uvnitř schengenského prostoru.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Spokojenost lidí s členstvím ČR v Evropské unii klesla od loňského listopadu o deset procentních bodů na 46 procent. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, podle které za poklesem stojí obavy Čechů z ekonomické a globální situace a nejasná představa o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii koronaviru. Současně se u veřejnosti snížil pocit sounáležitosti s Evropou. Evropanem se cítí 69 procent Čechů, před osmi měsíci totéž uvedlo 75 procent lidí.

Olomoučtí vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získali v rámci programu pro výzkum a inovaci celkem pět evropských grantů. Horizont 2020, největší a nejvýznamnější program financující vědu na evropské úrovni, vědcům umožní tříletou práci na pěti projektech. Zaměří se v nich na léčbu zhoubného onemocnění kosti, oblast kvantové metrologie nebo kvantových technologií mimo Gaussovské kvantové stavy. Budou zkoumat, jak zvýšit odolnost brambor vůči stresu, ale také se pokusí najít řešení některých problémů regionů při přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku.