Tento týden uplynul měsíc od jmenování Martina Dvořáka ministrem pro evropské záležitosti. Jak se s novou agendou sžívá, proč by mělo ministerstvo pro evropské záležitosti fungovat i po předsednictví a proč by podle něho nemělo smysl vystoupení z Evropské unie (EU)? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.

Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.

V českých médiích se periodicky opakují zprávy o tom, jak by Britové radostně hlasovali pro nový vstup do EU při případném referendu o opětovném vstupu Velké Británie do EU. Vychází z různých průzkumů veřejného mínění, většinou bez uvedení vzorku testované populace a hlavně kdo to zaplatil.

Míra inflace v Evropské unii v lednu pokračovala v poklesu z předchozích dvou měsíců a snížila se na deset procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo z prosincových 10,4 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Naproti tomu v České republice inflace po prosincovém poklesu opět zrychlila. S hodnotou 19,1 procenta byla třetí nejvyšší v celé unii.

Evropské dotace. Všichni tento pojem známe a dokážeme si jistě vybavit několik projektů, kterým tzv. evropské peníze pomohly na svět. Silnice, cyklostezky, sociální bydlení, vybavení nemocnic, rekonstrukce škol nebo památek, nové autobusy či vlakové soupravy… Naše představa, jak se tyto peníze dostanou na účty úspěšných žadatelů, aby mohli začít stavět či nakupovat, však už ani zdaleka tak konkrétní není. Prostřednictvím jednoho z největších programů – IROP, se EU snaží zvýšit kvalitu života obyvatel regionů. Co všechno lze z IROP podpořit? Kolik peněz „nateče“ do regionů? Jak o dotaci požádat a jak dlouho budete čekat na vyřízení? Nejen o tom mluví v rozhovoru ředitelka sekce IROP Centra pro regionální rozvoj, Helena Miškovičová.

Za říjen na Česko směřoval zhruba stejný počet hackerských DDoS útoků jako za předchozích devět měsíců dohromady. Počet incidentů roste poslední tři roky v řadě, letos jej urychlila válka na Ukrajině. Novinářům to během nedávné konference o kybernetické bezpečnosti v Praze řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr.

Včerejší pražské jednání prezidentů a premiérů evropských zemí ukázalo absolutní izolaci Ruska a jeho agresivní politiky vůči Ukrajině. Novinářům to večer řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož žádný z lídrů nehovořil o kompromisech s Moskvou. Šéf polské vlády rovněž prohlásil, že země Evropské unie musí ukázat jednotu a společně se co nejrychleji odstřihnout od energií z Ruska.

Osm sociálních bytů v budově bývalé školy vybudovala obec Mořice na Prostějovsku. Přestavba si vyžádala investici 19 milionů korun, přičemž obec získala dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši téměř 12 milionů. Byty jsou ihned k dispozici.