Historické stavby zpravidla procházejí bouřlivým vývojem, a ač se je snažíme zařazovat ke konkrétním stylům, většinou jde o jejich nejrůznější mix zapříčiněný řadou přestaveb. Renesanční zámek ve Ptení na Prostějovsku je jednou z mála staveb, kterou mnoho takovýchto zásahů nepotkalo a zachovala si slohovou čistotu.

Kinští se dostali do Náměště na Hané skrze sňatkovou politiku a místní zámek do jejich vlastnictví přešel po smrti posledního mužského vlastníka. Kromě zámku zde stojí za pozornost i památkově chráněná hrobka na místním hřbitově a spleť zajímavostí kolem tohoto starobylého českého rodu.

Zásadním prvkem výjimečnosti Olomouce mezi ostatními městy bylo v historii zejména sídlo biskupství a později arcibiskupství. Olomoučtí biskupové však nebyli jen preláty, kteří se modlili zavření v katedrále v drahých oděvech. Drželi významné majetky a patřili k nejmocnějším šlechticům Moravy i Čech. Ve vrcholném středověku mezi nimi vynikl Bruno ze Schauenburku.

Oprava radnice trvala bez tří měsíců čtyři roky. Začala v lednu 2017, dokončena byla letos v říjnu. Kamenná stavba olomoucké radnice vznikala po požáru původní dřevěné od roku 1420, letos tato budova tedy slaví přesně 600 let. „Na tak rozsáhlou a velkorysou rekonstrukci čekala zhruba 60 let, poslední úpravy se odehrávaly v roce 1960,“ konstatoval primátor Mirek Žbánek.

Vnuk českého krále a rakouského císaře Karla I. Habsburského navštívil v úterý olomoucké pamětihodnosti. Do města zamířil k připomínce dvousetletého výročí zvolení jeho předka Jana Rudolfa Habsburského olomouckým arcibiskupem. Ten se významně zasloužil o rozvoj Olomouce i celého regionu.

Návštěvníci festivalu Horcus Magicus, který se koná 2. a 3. září v kroměřížské Květné zahradě, budou mít jedinečnou možnost vydat se časem do druhé poloviny 17. století. Na účastníky čeká dobová hudba, tanec, divadelní představení, speciální barokní ohňostroj a jezdecká představení.