DRBNA HISTORIČKA: Kinští v Náměšti na Hané nenechali stopu jen na zámku, ale měli zde také hrobkou
Kinští se dostali do Náměště na Hané skrze sňatkovou politiku a místní zámek do jejich vlastnictví přešel po smrti posledního mužského vlastníka. Kromě zámku zde stojí za pozornost i památkově chráněná hrobka na místním hřbitově a spleť zajímavostí kolem tohoto starobylého českého rodu.
Prvním historicky doloženým členem rodu Kinských je Martin z Medvědíče, kterého Přemysl Otakar II. povýšil do rytířského stavu, odkud se Kinští vyšvihli do pozice hrabat a v polovině 18. století dokonce získali i titul knížecí. Z knížecí větve pocházeli i náměšťští Kinští, ale jelikož se na zámek v srdci Hané přiženili, jejich větev se původně nazývala perucká podle Peruce v okrese Louny.
Kinští jsou velmi rozvětvenou rodinou. S tím souvisí i otázka knížecího titulu. Ten za diplomatické služby a vojenské zásluhy například ve válce o španělské dědictví získal Štěpán Vilém, ale uzavřel neobvyklou dohodu se svým mladším bratrem Filipem Josefem, který byl nejvyšším kancléřem Českého království, že titul přejde na jeho potomky. Přeci jen i on měl zásluhy na povýšení do nejvyšší ligy tehdejší aristokracie mimo rodinu Habsburků.
Z knížecí větve pak pocházeli i peručtí, respektive náměšťští Kinští, kteří vlastnili zámek na kopci nad městečkem. Rod vymřel po meči roku 1939 a záhy i po přeslici. Tak se jeho zástupci alespoň nedožili konfiskace prostřednictvím Benešových dekretů v červnu roku 1945. Zámek v Náměšti na Hané byl jedním z prvních takto zkonfiskovaných majetků.
To už zámek od roku 1916 vlastnil podnikatel František Ottáhal, kdy ho koupil od Evžena II., posledního člena rodu z náměšťské větve. Význam, který Náměšti na Hané Kinští přisuzovali, se odráží také ve vybudování hrobky na místním hřbitově. V empírové stavbě s typickým antiku připomínajícím tympanonem leží pět členů rodiny Kinských a dvě příslušnice jiných rodin, které byly manželkami pánů Kinských.
Zajímavostí je, že přes všechny vojevůdce, diplomaty a pobočníky Habsburků, je nejslavnější členkou rodu také žena, která se zapsala do historie roku 1905, kdy získala Nobelovu cenu míru jako první žena s tímto oceněním v historii. Byla to Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská. Byla také celoživotní přítelkyní Alfreda Nobela, dnes však jako první česká laureátka nejprestižnějšího ocenění světa příliš často připomínána není.
Česká národnost Kinských je přitom zcela nezpochybnitelná nejen prostřednictvím rodokmenu a umístěním jejich historických majetků, ale také cítěním. Například Rudolf Kinský byl čelním představitelem národního obrození jakožto spoluzakladatel Matice české, Národního muzea nebo jako podporovatel Otce národa Františka Palackého.
Při procházce kolem hrobky Kinských si tak můžeme tuto slavnou historii připomenout i v Náměšti na Hané.
