Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.

Příměstské zemědělství a pěstování kávy, to jsou dvě hlavní témata podzimní etapy festivalu dokumentárních filmů o jídle, Země na talíři. Festival, jehož přednášky doplní také praktické workshopy, se uskuteční v úterý 15. září v Pevnosti poznání. Jedním z hostů bude italský profesor David Fanfani, který bude mluvit o zajímavých potravinových projektech.

V Olomouci se ve středu 22. července od 16:00 uskuteční 5. ročník festivalu dokumentárních filmů o jídle, Země na talíři. Letošním tématem bude městské zahradničení. Návštěvníci se v Pevnosti poznání mohou těšit na filmovou projekci, diskuzi, soutěž i workshop. Vstup je na celou akci zdarma.

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum (CRH). Po dvou letech se zde totiž podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice, trávy mnohoštětu (Aegilops biuncialis). Objev, na kterém se podílel maďarský vědec István Molnár, podpořil evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA).

Po šesti letech se podařilo vědcům z mezinárodního týmu, ve kterém byli i olomoučtí odborníci, rozluštit dědičnou informaci hrachu setého. Na výzkumu spolupracovaly laboratoře z celého světa. Výsledky výzkumu podle vědců přispějí ke šlechtění nových odrůd, díky nimž by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu. Informovali o tom zástupci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Svou práci vědci publikovali v prestižním vědeckém časopisu Nature Genetics.

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny.

Robot pomáhající vědcům rozluštit genom pšenice, exponát kůže či slepecké planetárium jsou novinky, které lidé uvidí v prostorách interaktivního muzea Pevnost poznání v Olomouci.

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako ty geneticky modifikované, může podle vědců olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a zároveň způsobit odliv inovací mimo EU.

Poslední listopadový týden bude v Olomouci patřit už potřetí festivalu dokumentárních filmů Země na talíři. Od 27. do 28. listopadu se bude v Pevnosti poznání mluvit o některých palčivých problémech související s produkcí potravin.

Národní cenu Česká hlava, která je nejvyšším vědeckým vyznamenáním v České republice, získá za celoživotní přínos k rozvoji genetiky rostlin a aplikaci získaných výsledků v praxi, olomoucký rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel.