Olomoučtí vědci vyzvali premiéra Babiše, aby vyslovil nesouhlas s výrokem Soudního dvora Evropské unie
Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako ty geneticky modifikované, může podle vědců olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a zároveň způsobit odliv inovací mimo EU.
Vědci vyzvali premiéra Babiše, aby se zasadil o změnu evropské legislativy
Vědci proto vyzvali premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se se zasadili o změnu evropské legislativy v této oblasti. „Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění. Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety," sdělil vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel. Podle výzkumníků organismy získané cíleným editováním genomu neobsahují cizí geny, takže by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Metoda cíleného editování s názvem CRISPR spočívá v tom, že výzkumníci umí v genomu "vypnout" gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti.
Díky metodě CRISPR jsou všechny změny v genomu cílené a kontrolované
Díky tomu lze získat rostliny například odolné vůči suchu či chorobám. Právě tímto výzkumem, zejména u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci už léta zabývají. Vědci upozornili, že všechny domestikované plodiny vznikly mutacemi genomu planých předchůdců. Od poloviny minulého století jsou pak mutace vyvolávány uměle, a to působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy ale podle vědců vyvolávají stovky či tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky. Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované. Navzdory tomu SDEU podle ředitele CRH Ivo Fréborta uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace.
Proti rozhodnutí SDEU protestuje řada osobností světové vlády
„To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění," řekl Frébort. Důsledky rozhodnutí soudu budou podle Fréborta dalekosáhlé. „Inovativní zemědělský výzkum se přesune mimo Evropu, která bude v budoucnu zpoždění v této oblasti obtížně dohánět. Bude ztížené zavádění nových odrůd zemědělských plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství," varoval. Proti rozhodnutí SDEU podle Fréborta protestuje řada osobností světové vědy. „My jsme považovali za vhodné upozornit na problém také naši politickou reprezentaci a požádat ji o to, aby vyslovila nesouhlas s výrokem SDEU, podpořila změnu legislativy u nových, inovativních technik šlechtění i celkové změny legislativy týkající se GMO. Ta je totiž zastaralá a neodpovídá současným vědeckým poznatkům," dodal.
