Unikátní keramický betlém z dílny výtvarnice Miloslavy Vašíčkové z Třeštiny na Šumpersku mohou nyní vidět návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci. Betlém se stal významnou součástí vánočně laděné etnografické expozice s názvem Od kolébky do hrobu, návštěvníci ji najdou v prvním patře muzea.

Při opravách jedné z budov muzea na Horním náměstí v Přerově zdejší archeologové objevili řadu stop z doby bronzové. Nálezy podle nich dokazují bohaté osídlení celé lokality a jejího bezprostředního okolí.

Poslední vykopávky na soutoku Hloučely a Romže na západním okraji Prostějova potvrdily existenci rozsáhlé neolitické osady nejstarších moravských zemědělců. Archeologové zde objevili jámy a příkopy a například bodce, šídla, dlátko nebo zdobenou píšťalku z kosti.

Před sto sedmdesáti lety se narodila učitelka, národopisná pracovnice a sběratelka Františka Xavera Běhálková. Jako první se začala zabývat sběrem písní, hanáckých výšivek, krojů a keramiky. Položila tak základy hanáckého folklorismu.

Na jedenáct dní ovládne centrum Olomouce Velikonoční jarmark. Návštěvníci se mohou těšit na kraslice, keramiku nebo proutěné a dřevěné zboží, například na Velký pátek vystoupí Fleret a na Bílou sobotu cimbálová muzika. Centrum města bude mít velikonoční výzdobu.

V rámci obnovy olomoucké radnice, která probíhala mezi lety 2015 až 2020 byla v radniční věži vybudovaná expozice archeologických nálezů. Jedná se o exponáty od 12. do počátku 16. století, které byly nalezeny v historickém jádru Olomouce. Za prastarými nálezy mohou lidé vyrazit také do prostějovské Galerie Špalíček.

Dosud neznámou osadu Keltů odkryly výkopy pro optické kabely v Hrdibořicích na Prostějovsku. Archeologové zde kromě toho našli středověkou keramiku, pozdně renesanční kamnové kachle nebo portrétní kachle.

Stopy 7000 let starého jídla z období neolitu objevili vědci na povrchu pravěké keramiky z jižního Balkánu. Ukázalo se, že naši předci si pochutnávali na jídlech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami. Na výzkumu se podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Při průzkumu plochy budoucího parkoviště v areálu přerovské nemocnice archeologové našly stopy prvních zemědělců z neolitu. Na místě vykopali například neolitickou keramiku nebo kusy kamenných nástrojů. Za unikátní považují drobnou zlatou keltskou minci.

Zhruba 200 loštických pohárů z archeologických nálezů a především ucelený chronologický vývoj tohoto unikátního druhu keramiky přináší nová expozice, která se dnes otevřela v Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích. Silnou tradici hrnčířství regionu zachycuje od období pravěku až do počátku 20. století. Expozice, která vznikala dva roky, zabrala celé přízemí památníku, řekl kurátor Jakub Halama z Vlastivědného muzea v Šumperku.