Horní náměstí v Přerově bylo bohatě osídlené již v době bronzové. Potvrzují to poslední vykopávky

Archeologický průzkum depozitáře knihovny probíhá již od konce loňského roku. "Jde o velmi cennou archeologickou lokalitu v bezprostřední blízkosti areálu přerovského zámku. Na základě výzkumu si můžeme snadněji vytvořit představu o tom, jakým způsobem se během posledních několika tisíc let měnil terén v této části Horního náměstí," vysvětlil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Vykopávky probíhaly v domě na Horním náměstí 35, kde se v minulosti nacházel známý přerovský hostinec U Tšponů. Přístavba zde vznikla v roce 1911 z podnětu tehdejšího majitele Stanislava Tšpona, stavba hostince zabrala velkou část původního dvora až k městským hradbám. 

"Nejstarší doklady osídlení sahají až do závěru starší doby bronzové a jsou spojeny s věteřovskou kulturou, což je období 16. století před naším letopočtem, protagonisté zanechali stopy v prostoru dnešního Horního náměstí a v jeho bezprostředním okolí. Povrch části nalezených fragmentů keramických nádob této pravěké kultury byl dokonale upraven leštěním dodávajícím keramice patřičný lesk," popsal Schenk.

Kromě keramiky archeologové v pravěké kulturní vrstvě pod podlahou knihovny našli velké množství schránek škeble říční, se kterou se u věteřovské kultury setkávají poměrně často. Tento druh sladkovodního mlže nepochybně tvořil součást jídelníčku našich předků.

"Dokladem jejich významu pro tehdejší společnost je rovněž záměrné ukládání schránek říčních škeblí do hrobů v rámci pohřebního ritu, což na území města Přerova dokládá archeologický objev Marie Jaškové z roku 1968. Během výstavby Okresního stavebního podniku, v posledních desetiletích známého jako budova Emos na severní straně náměstí T. G. Masaryka, byl odkryt trojhrob obsahující kosterní pozůstatky dvou žen a dítěte věteřovské kultury uložené na vrstvě vyskládané z říčních škeblí," připomněl Schenk.

Vykopávky potvrdily také poměrně intenzivní osídlení celé lokality přerovského hradiště v raném středověku mezi v 10. a 11. století. Dokládají to početné nálezy keramiky. Povrch keramických nádob, převážně hrnců, je zdobený charakteristickými horizontálními rýhami, šikmými rýžkami či vlnicemi, dna nádob jsou opatřena hrnčířskými značkami, z nichž nejzachovalejší je symbol kříže.

Detektor kovů pak odhalil mincovní závaží, mince, církevní medailony, oděvní knoflíky, střelivo nebo keramické dýmky.

"Zatímco ve starém Řecku se rozvíjela mykénská kultura, na Horním náměstí v Přerově žili lidé reprezentující věteřovskou kulturu. Je to neuvěřitelné, ale nálezy při rekonstrukci muzejní budovy sahají až do starší doby bronzové. Kraj se zde pustil do oprav budovy, ve které sídlí knihovna. Jedná se o depozitář a badatelny hned vedle přerovského zámku. Rekonstrukce objektu bude stát téměř 30 milionů korun a využijeme i evropské dotace," uvedl krajský radní Jan Žůrek (Spojenci).