Mimořádná putovní výstava mapující nucené vystěhování Drahanské vrchoviny za druhé světové války se otvírá v prostějovském muzeu. Expozice s názvem Donuceni odejít mapuje Drahansko v letech 1940 až 1945, kdy se zde odehrál jeden z největších nucených přesunů obyvatelstva na Moravě.

Vědci z olomoucké univerzity chtějí zmapovat pohyb pravěkých lovců mamutů, kteří žili zhruba před 30 tisíci lety. Pomoci jim mají pazourky a rohovce, které tehdejším obyvatelům sloužily jako nástroje. Jednou ze zkoumaných lokalit je Předmostí u Přerova.

Drobné jantarové korálky, jejich nejrůznější polotovary, ale i větší exempláře objevili archeologové při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku. Na Moravě jde zatím o jedinou jantarovou dílnu z období krátce po třetím století před Kristem.

Při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku archeologové narazili na takzvané zabité meče. Úmyslně poškozené zbraně mohly souviset se smrtí bojovníka nebo s ukončením rituálních aktivit s ohledem na rozvoj obchodu a výroby.

Vychází nová unikátní publikace s názvem Historický atlas Olomoucka. Kniha s podnázvem Olomoucko na historických mapách obohatí nabídku regionální literatury. Knihu vydává město Olomouce a nabízí nejen jedinečný obsah, ale i neobvykle velký formát.

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. Dataci kresby určila radiouhlíková metoda. Dosavadní rekord držela malba z této jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6200 let. Informoval o tom archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na objevu podílela.

Muzeum Komenského v Přerově otevře příští týden velký výstavní projekt s názvem Nevěsty z jiných světů - Cizinky v nás. Výstava nahlíží očima žen do šesti historických období od neolitu, přes dobu bronzovou a stěhování národů, až po raný středověk. Expozice propojí archeologii, historii, genderová studia a poodhalí tehdejší každodennost. Výstava se otevře vernisáží příští čtvrtek a potrvá do 20. června, řekla vedoucí výstavního a programového oddělení Kristina Sehnálková.

Originál nejstarší keramické sošky na světě, Věstonickou venuši, si za 12 dnů přišlo prohlédnout do Vlastivědného muzea v Olomouci odhadem už kolem 20 tisíc návštěvníků. Obrovský zájem byl především o víkendech, kdy se tvořily před muzeem dlouhé fronty. Na veřejnosti se soška ukázala po pěti letech, výstava v prostorách olomouckého muzea skončila dnes večer. Cenný artefakt starý téměř 30 tisíc let se znovu vrátí do depozitářů Moravského zemského muzea v Brně, jeho zástupci již avizovali, že několik let opět vystavena nebude.

Několik desítek metrů dlouhou frontu musí v mrazivém počasí vystát lidé, kteří si ve Vlastivědném muzeu v Olomouci chtějí prohlédnout originál nejstarší keramické sošky na světě - Věstonické venuše. Od 26. listopadu si příležitost nenechaly ujít už tisíce lidí a zájem neutuchá. Věstonická venuše je totiž na veřejnosti vystavena po pětileté pauze, v Olomouci navíc vůbec poprvé. K vidění bude do 8. prosince. Poté se vrátí zpět do sbírek Moravského zemského muzea v Brně.

Pod dohledem ozbrojené policejní eskorty se dnes přesunul z Brna do Olomouce originál nejstarší keramické sošky na světě - Věstonické venuše. Na veřejnosti bude vystavena po pěti letech, k vidění bude 12 následujících dní ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. O zapůjčení cenného artefaktu starého téměř 30 tisíc let jednalo muzeum tři roky. Ředitel muzea Břetislav Holásek dnes řekl, že na konci ledna 2020 venuši v bezpečnostní vitríně vystřídá další archeologický unikát, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic.