Sobota 22. února 2025 | Svátek má Petr
Vědci z olomoucké univerzity chtějí zmapovat pohyb pravěkých lovců mamutů, kteří žili zhruba před 30 tisíci lety. Pomoci jim mají pazourky a rohovce, které tehdejším obyvatelům sloužily jako nástroje. Jednou ze zkoumaných lokalit je Předmostí u Přerova.
Do rozsáhlého výzkumu se zapojí vědci z olomouckých kateder geologie a analytické chemie přírodovědecké fakulty, spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
"Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily například jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období takzvaného zlatého věku doby ledové," uvedl Martin Moník z katedry geologie. Vědci odeberou vzorky glacigenních, tedy vzniklých činností ledovce, pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a takzvaného čokoládového pazourku polských Svatokřižských hor. Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří v Moldavsku.
Pátek, 7. února 2025, 16:06
Deset let se věnoval režisér a filmař Tomáš Vynikal nezávislé tvorbě časosběrného dokumentu o životě romské menšiny v Přerově. Vznikl tak snímek nazvaný Kamarádi v ghettu. Film má za sebou premiéry v tuzemsku i zahraničí. Ve městě, kde probíhalo...
V laboratoři pak odborníci z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický otisk referenčních rohovců či pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu, tedy archeologické kultury spadající do období před 34 až 24 tisíci lety, osídleny pravěkými lovci a sběrači. Jde o lokality pod Pavlovskými vrchy, Předmostí u Přerova, Ostravy-Petřkovic, slovenských Moravan nad Váhom a Cejkova a také z Kašova.
Z tohoto období znají vědci podle Moníka například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu, což je druh sopečného skla či horniny a to na vzdálenost 330 až 400 kilometrů, tedy až do oblastí pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlích a v Předmostí u Přerova.
Vědci nevylučují, že na dnešní území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených míst. "Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit," uvedl Moník. Cílem vědců bude vytvořit mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
