Obce v okolí D35 na Olomoucku a Šumpersku odmítají stavbu obřího odpočívadla pro kamiony mezi Litovlí a Mohelnicí. Parkoviště by bylo blízko obydlí a zabere kvalitní ornou půdu, obce o tom budou jednat s ministrem dopravy. Krajský úřad již ke stavbě vydal souhlasné stanovisko.

Vodovody a kanalizace na Olomoucku se po pětadvaceti letech vrací do rukou měst a obcí. Letos na jaře vyprší smlouva s francouzským koncernem Veolia a provozování vodárenské infrastruktury ve třicítce obcí a měst opět převezmou samosprávy. Slibují si od toho, že zisk zůstane v regionu.

Obce, které nedávno v Olomouckém kraji zažily povodně, kvůli aktuální výstraze před extrémními srážkami aktivovaly krizové štáby. Na řadě míst již zabezpečují toky a chystají pytle s pískem, například v Šišmě na Přerovsku je budou mít k dispozici i pro obyvatele. Nebudeme panikařit, ale nechceme nic podceňovat, říkají starostové.

V žebříčku nejčastějších názvů obcí v Česku je na prvním místě Nová Ves, která se vyskytuje 14krát. Pokud by se porovnala jména bez přívlastků, zvítězila by Ves. Ta je na mapě 71krát. Mezi ulicemi vítězí označení Zahradní, které se opakuje v 705 případech. Nejdelší název nese Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, naopak nejkratší pojmenování mají obce Aš a Eš. Vyplývá to z informací, které Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil ve svém časopisu Statistika a my.

Po dlouhém období diskuzí a příprav se rozsáhlý projekt společného odpadového hospodářství v Olomouckém kraji posouvá do klíčové etapy. Členské obce a města schválily zaslání prvního finančního příspěvku, což umožní zahájit přípravu potřebné dokumentace pro výstavbu moderní dotřiďovací linky v Olomouci. Ta má být technologickým jádrem celého záměru snížit množství materiálu odváženého na skládky. Takový je totiž požadavek legislativy pro následující roky. Jaký bude další postup přiblížil krajský radní pro oblast odpadového hospodářství Martin Šmída (Piráti), který je zároveň předsedou odpadového spolku, sdružujícího 72 menších obcí.

Čtyřicet až padesát tisíc tun odpadu ročně by mělo projít přes plánovanou dotřiďovací linku nového Odpadového centra v Olomouci. Záměr výstavby haly s potřebnou technologií nechávají olomoucké technické služby posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí – EIA. Linka díky své kapacitě poslouží i pro zpracování odpadu z dalších měst a obcí regionu.

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Obyvatele Horních Nětčic a Přestavlk na Přerovsku si zopakují komunální volby. Zastupitelstva se zde rozpadla nebo vůbec nesešla. Volby budou koncem března, v obou obcích byly podány tři kandidátní listiny.

Další obce Olomouckého kraje se v prosinci připojily k rozsáhlému projektu odpadového hospodářství, který se zaměřuje na vytvoření nového systému nakládání s odpady v regionu. Cílem je připravit se na zákonná nařízení, která od roku 2030 výrazně omezí možnost skládkování. Jedním z klíčových kroků je výstavba moderní třídící linky, která má vzniknout v olomoucké části Chválkovice.

Odměny regionálních politiků by měly po dvouletém zmražení opět stoupnout, ministerstvo vnitra navrhuje desetiprocentní růst. Vyplývá to z návrhu nařízení, které úřad předložil k připomínkám. Uvolnění starostové, primátoři či hejtmani si v závislosti na velikosti obce, města či kraje vydělají částku mezi 47 255 a 155 943 korunami, přičemž nejvyšší částka se týká pražského primátora.