Tři čtvrtiny obyvatel České republiky poctivě třídí. Část tohoto odpadu se pak díky recyklaci vrací zpět do procesu. U některých materiálů v původní, u jiných v nové formě. Že se například noviny tisknou na dříve již recyklovaný papír, nejspíš nikoho nepřekvapí. S jakými dalšími výrobky z recyklovaných surovin se v každodenním životě setkáváme?

Přeplněný barevný kontejner na tříděný odpad zažije čas od času obyvatel každého města. Jaké možnosti v tu chvíli máme? Liší se v závislosti na obci, která svoz odpadu spravuje. Některá města zavádí tzv. chytrá řešení v podobě senzorů, které samy ohlásí potřebu vývozu, pro dlouhodobější řešení situace s věčně přeplněným kontejnerem se však většinou musí občané obrátit na příslušné úřady.

Obyvatelé Přerova zaplatí v příštím roce za odpady 700 korun. Ačkoliv se náklady na svoz a ukládání odpadů zvyšují, radní města rozhodli, že pro rok 2022 poplatek zvyšovat nebudou. Částku musí ještě schválit zastupitelstvo.

Na změny v zákonech a nařízeních týkajících se odpadů musejí reagovat nejen velká sídla v regionu, ale také menší obce. Třítisícové město Loštice upravuje systém plateb za odpad. Poplatek už se do budoucna netýká každého obyvatele stejně, podle velikosti nádoby budou za komunální odpad platit majitelé nemovitostí.

Větší kontejnery na odpad, které ušetří místo například pro parkování aut, pořídila nyní radnice v Přerově. Spolu se dvěma svozovými vozy přišly na téměř 30 milionů korun. Podle některých hlasů měla radnice raději přemýšlet o budování kontejnerů pod zemí.

S nečekaným ohlasem se v Olomouckém kraji setkala osvětová akce Odlož mobil v knihovně. Lidé mohli od června nosit vysloužilé telefonní přístroje do knihoven a zapojit se do soutěže o poukázky na nové knihy či věcné ceny. Do schránek se nakonec nastřádalo přes tři tisíce starých mobilů.

Šumperská radnice chce zvýšit poplatek za svoz komunálního odpadu, a to téměř o 100 korun. Pokud zastupitelé návrh vedení města v prosinci schválí, budou obyvatelé města platit ročně 840 korun. Důvodem je podle vedení radnice odpadový zákon, který začal platit od letošního ledna.

Nespotřebované či zjevně poškozené léky i léčivé přípravky s prošlou dobou použitelnosti nebo s nevyhovující jakostí musí být zlikvidovány tak, aby nedošlo k ohrožení života. To však ne každý dodržuje a nepotřebné léky často končí v běžném komunálním odpadu.

Poruchy smart odpadových nádob v Olomouci se podle tvrzení výrobce řešily obratem po telefonické domluvě. Covidová situace však způsobila podle zástupce firmy Zdeňka Doležala nedostupnost dílů a servisní služby se zpomalily. Město se rozhodlo testovací provoz ukončit.

Po dvou letech testování zmizí z olomouckých ulic takzvané chytré nádoby na odpad. Smart řešení monitoringu množství odpadků se neosvědčilo. Odpadkové koše přestaly fungovat a výrobce je kvůli nedostatku náhradních dílů nedokázal znovu zprovoznit.