Prohlídkami v historických kostýmech, středověkým ležením i žonglérskou show si připomene tuto sobotu hrad Šternberk 750 let od první písemné zmínky. Hradní slavnost v historickém duchu nabídne celodenní program, památku si budou moci návštěvníci prohlédnout i ve večerních hodinách, informoval zástupce památky Jan Gottwald. K výročí hrad otevřel v těchto dnech výstavu s názvem Páni na Šternberku, v pátek se chystá také křest knihy.

Do pracovny rektora, do barokního jezuitského konviktu nebo do nových laboratoří optiků budou moci nahlédnout lidé v sobotu během Dnů evropského dědictví. Obvykle veřejnosti nepřístupné objekty se otevřou i na dalších místech v Olomouci, ale i v jiných městech po celém kraji. Akci doprovodí komentované prohlídky, koncerty či tvůrčí dílny.

Olomoucký kraj chce letos zahájit dlouho plánovanou rekonstrukci červeného kostela na třídě Svobody v centru Olomouce, který sloužil téměř 60 let jako sklad knih a byl veřejnosti nepřístupný. Oprava bude trvat dva roky a vyžádá si až 130 milionů korun.

Jako vydařenou hodnotí končící letní sezonu provozovatelé turistických atrakcí a ubytovacích zařízení v Olomouckém kraji, který se v posledních letech těší rostoucímu zájmu turistů. Letní návštěvnosti letos pomohlo počasí, které se na rozdíl od loňska nevyznačovalo teplotními extrémy, a také investice do zlepšování infrastruktury rekreačních a ubytovacích zařízení.

Téměř osmdesát památkových objektů, do kterých se lidé nemohou podívat běžně, bude první zářijový týden zpřístupněno pro veřejnost v Olomouci jako součást letošního ročníku Dnů evropského dědictví. Program týdenní akce od 2. září do 8. září zahrnuje koncerty, filmové projekty, divadelní představení i ukázky street artu. Letošní Dny evropského dědictví mají podtitul Svobodná Olomouc, kterým organizátoři odkazují na události z listopadu 1989.

Letošní ročník Hefaistonu, největšího evropského setkání uměleckých kovářů, si nenechalo o víkendu na hradě Helfštýně na Přerovsku ujít téměř 8000 návštěvníků. Lidé mohli mistry černého řemesla pozorovat naživo u výhní, výtvory kovářů rozmístili pořadatelé v areálu hradu i jeho nejbližším okolí. Letos bylo pod širým nebem vystaveno 216 exponátů, zhruba o 20 více než loni, řekl kastelán Helfštýna Jan Lauro.

Přes dvě desítky horkovzdušných balonů z Česka i zahraničí bude příští pátek a sobotu brázdit nebe nad hradem Bouzov na Olomoucku. Na letošní ročník fiesty se chystají vzduchoplavci z Rakouska i Slovenska, pestrobarevnou podívanou okoření také posádka, která bude pilotovat netradiční balon ve tvaru hlavy tygra, řekl dnes ČTK organizátor akce Svatopluk Kuča. Po dvou letech zůstanou balonáři pouze na Bouzově, v Olomouci se tentokrát fiesta neuskuteční.

Na středověkém hradě Helfštýně na Přerovsku začne příští sobotu Kovářské fórum, které letos zaštítí umělecký kovář Jiří Jurda z Penčic u Přerova. Během týdenní akce bude před očima návštěvníků tvořit udírnu pro zázemí hradní restaurace. Letošní jubilejní ročník odkáže na vznik tradice. S odstupem 30 let totiž symbolicky naváže na první dílo, které tu vzniklo pod rukama jeho otce, Jiřího Jurdy staršího. Kovářské fórum je předzvěstí největšího evropského setkání mistrů černého řemesla na hradě s názvem Hefaiston.

Druhou třetinu rozsáhlých oprav má za sebou renesanční palác hradu Helfštýna na Přerovsku. Odborníci dokončili náročné zajištění statiky objektu, odborným zásahem prošly také stěny vnitřních místností, kde se začínají usazovat konstrukce pro novou trasu. Stavbaři se nyní zaměří na fasádu paláce, řekl dnes kastelán hradu Jan Lauro. Rozsáhlá rekonstrukce objektu, který patří k největším renesančním stavbám v Česku, by měla být dokončena příští rok. Provoz hradu je druhou sezonu omezen, stejně jako počet kulturních akcí.

Do rozsáhlé opravy pozdně gotického kostela svatého Mořice v centru Olomouce se zapojili v těchto dnech také chemici z Univerzity Palackého. Z několika míst fasády odebrali vzorky pro chemickou analýzu, která by měla zjistit, jaké materiály a postupy tehdy dělníci při stavbě kostela používali. Výsledek jejich výzkumu by měl pomoci restaurátorům při opravě, která bude stát zhruba 130 milionů korun. Informuje o tom přírodovědecká fakulta na svém webu. Oprava kostela začala na konci loňského roku a potrvá do konce roku 2021.