Přestavba torza renesančního paláce hradu Helfštýn u Týna nad Bečvou by mělo být hotov v letošní sezoně. Stavbaři by ji měli ukončit podle kastelána Jana Laura na konci června, o prázdninách by tak měl být objekt přístupný návštěvníkům. Rekonstrukce zchátralého paláce, který patří k největším renesančním stavbám v ČR, začala na podzim 2017 a dotkla se dvou návštěvnických sezon.

V obležení turistů se dnes ocitl středověký hrad Helfštýn na Přerovsku, který se lidem otevřel při tradičním novoročním výstupu. Památku, která je jinak v zimě uzavřená, navštívil letos rekordní počet účastníků, celkem 4717, řekl kastelán Jan Lauro. Lidé hrad "dobývali" ze všech stran. Mířili k němu pěšky od Lipníku nad Bečvou, ale i od Hranic. V porovnání s loňskem jich bylo o 1400 více, dosavadní rekord z roku 2018 byl překonán téměř o 800 lidí.

Brány středověkého hradu Helfštýna na Přerovsku se na začátku ledna znovu otevřou návštěvníkům. Stane se tak při tradičním novoročním výstupu, který se tentokrát odehraje v sobotu 4. ledna. Na hrad se lidé vydávají ze všech koutů regionu, památku ležící na kopci nad Týnem nad Bečvou přitom "dobývají" ze všech stran. Výšlap si každoročně nenechají ujít tisíce lidí, záleží však na počasí. Hrad byl naposledy otevřen o víkendu na konci listopadu.

Náhrobek vrchního prostějovského rabína Horowitze vyrobený z ušlechtilého bílého kamene byl dnes slavnostně odhalen na místě starého židovského hřbitova v Prostějově. Hřbitov byl zdevastován za nacistické okupace a poté jej nahradil park a parkoviště. Náhrobek nechala na trávníku v parku instalovat americká dobročinná organizace WMSBG Kolel Damesek Eliezer. Plastovou repliku náhrobku, která byla na tomto místě postavena v roce 2013, zničili předloni vandalové a Horowitzův hrob od té doby připomínal pouze kovový rám.

Prostějovská radnice se dnes po několika letech diskusí dohodla s nadací Kolel Damesek Eliezer, spolkem Hanácký Jeruzalém a Federací židovských obcí na pietní úpravě místa starého židovského hřbitova, která bude vycházet z architektonického návrhu zpracovaného pro nadaci. Ve společném prohlášení to sdělili zástupci radnice a židovských organizací.

Soubor 13 historických kachlových kamen státního hradu Šternberk prochází rozsáhlou obnovou. Patery kamna už jsou téměř hotová, na ostatních budou restaurátoři pracovat v příštím roce. Kamna pocházejí z celé Evropy, na hrad si je přivezli tehdejší majitelé, Lichtenštejnové. Po obnově se stanou součástí prohlídkového okruhu hradního paláce. Projekt vyjde zhruba na 1,5 milionu korun, řekla dnes kastelánka hradu Helena Gottwaldová.

Nejnáročnější sezonu ze všech památek v Olomouckém kraji má za sebou letos středověký hrad Helfštýn na Přerovsku. Památku už druhým rokem omezují rozsáhlé stavební práce na záchraně renesančního paláce a letos k nim přibylo i uzavření příjezdové cesty. I tak podle odhadu kastelána hrad do uzavření sezony navštíví zhruba 70 tisíc lidí. S návštěvností jsou spokojeni i další kasteláni hradů a zámků v Olomouckém kraji. Sezona na řadě památek přitom ještě nekončí.

Na Horním náměstí v Přerově v pátek archeologové odkryli studnu, o jejíž existenci mluvily historické prameny. Podle odborníků pochází z přelomu 14. a 15. století, vznikla v období Viléma z Pernštejna, který v tu dobu město vlastnil. K překvapení archeologů je studna, obklopená staletými dožívajícími lípami, stále funkční a drží se v ní voda. Její hloubku až ke dnu změřili na 14 metrů. O jejím osudu nyní rozhodne vedení radnice, předpokládá se, že by se měla obnovit.

Vlastivědné muzeum v Olomouci otevře ve čtvrtek výstavu věnovanou 500. výročí první známé písemné zmínky o olomouckém orloji. Expozice je umístěna v největším výstavním sále svaté Kláry. Představí návštěvníkům umělecké i technické součásti orloje z různých etap jeho vývoje a řadu obrazových, písemných i plánových dokladů z minulosti této památky, dominanty centra Olomouce. Jde o jednu z hlavních expozic letošního výstavního plánu muzea, otevřena bude do ledna příštího roku.

Uničov na Olomoucku má novou kulturní památku, stal se jí Millerův dům stojící na rohu Masarykova náměstí. Na seznam ji zařadilo ministerstvo kultury na návrh památkářů, kteří oceňují jeho význam po architektonické, urbanistické, umělecké a historické stránce. V budově, jejíž nedílnou součástí je dobové vestavěné zařízení interiéru, včetně pokojových kachlových kamen, nyní sídlí úředníci několika odborů zdejší radnice. Informoval o tom mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.