Povodí Moravy v březnu zahájí další etapu rekonstrukce vodní nádrže Plumlov na Prostějovsku, která zajistí bezpečný a spolehlivý provoz vodního díla i v případě desetitisícileté povodně. Modernizace přelivu a opevnění břehu bude stát 31 milionů korun a zabere 1,5 roku. Práce výrazně nenaruší rekreační sezonu na vodní nádrži. Novinářům to sdělil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Přerovská radnice plánuje rozšířit systém protipovodňové ochrany města. Radní v těchto dnech schválili další dvě protipovodňové stavby, které mají bránit rozlití Bečvy do zastavěné části města. První počítá se zídkou nad jezem směrem od mostu k chemickým závodům. Druhá zábrana povede od oblasti pod nemocnicí až k tenisovým kurtům, informovala mluvčí radnice Lenka Chalupová. Ve městě byla naposledy kvůli povodním dokončena před třemi lety stavba téměř půlkilometrové betonové zdi na nábřeží Edvarda Beneše.

Dalších bezmála 300 tisíc korun si ze sbírky organizované olomouckým hejtmanstvím rozdělí obce Šumvald, Oskava a Dlouhá Loučka, které loni na začátku června nejvíce zasáhly bleskové záplavy. Sdělil to hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). První část výtěžku ze sbírky, která byla ukončena k loňskému 31. prosinci, byla mezi tyto tři obce rozdělena loni v létě. Dostaly tehdy 1,341 milionu korun.

HZS Olomouckého kraje, jeho příslušníci a zaměstnanci mají za sebou velmi náročný rok. Zaznamenali během něj bezmála 9 a půl tisíce událostí, kde byli hasiči potřeba. Meziročně se tak statistika zvýšila o 2200 událostí, což je nárůst o 32 procent. Za vysokým číslem je nejen zapojení hasičů do boje proti pandemii koronaviru, ale také vzrůstající čísla technických zásahů ve spojení s živelními pohromami. V přepočtu to znamená, že jednotky HZS vyjely každých 37 minut k zásahu na území kraje, při nichž zachránily téměř 2 tisíce lidí a 3,5 tisíce jich evakuovaly.

Na několik měsíců se ještě protáhne vyšetřování okolností říjnových záplav v Brodku u Přerova. Voda z Olešnice tam tehdy zaplavila několik ulic a zasáhla na 70 nemovitostí. Policisté věc vyšetřují pro podezření z obecného ohrožení, dosud nebyl nikdo obviněn, řekla mluvčí přerovské policie Miluše Zajícová. Podle starosty obce Romana Zbožínka (Občané pro Brodek) nesou následky povodní v obci stále stopy, řada obyvatel nemá své domy dosud vysušeny.

Lidé z Brodku u Přerova pokračovali i dnes v úklidu následků nedávných záplav. Část městyse na Přerovsku zaplavila ve středu večer voda z říčky Olešnice, dostala se do desítek domů. Zasažených zůstává 70 nemovitostí, řekl starosta Roman Zbožínek (Občané pro Brodek). Kvůli podezření z obecného ohrožení se událostí nadále zabývá služba kriminální policie a vyšetřování, uvedla policejní mluvčí Irena Urbánková.

Na většině území Moravy, ve Slezsku a na severovýchodě Čech nadále hrozí povodně vyvolané středečním silným deštěm. Nejvyšší povodňový stupeň, označovaný jako stav ohrožení, platil dnes kolem 07:00 na 14 místech. Na dalších 25 měřicích stanicích dosahovala hladina druhého, tedy středního stupně povodňové aktivity. Téměř ve všech případech už ale výška hladiny stagnovala, nebo klesala. Vyplývá to z aktualizované výstražné informace Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a z údajů na jeho hydrologickém webu.

Pouze díry od naplavených klád v omítce připomínají zvenčí ničivé povodně na rodinném domě policisty Petra Večeře v místní části Šumvaldu v Břevenci. Dům postižený katastrofálními bleskovými záplavami na začátku června je již od nánosů bahna a ničivé síly nahromaděných klád zcela vyčištěn. Smutek však přetrvává, v přízemí totiž zemřela při povodni jeho manželka, matka dvou dětí. Alespoň finančně se snažili dnes ztrátu zacelit Večeřovi kolegové. Dojatému muži předali výtěžek veřejné sbírky ve výši 1,5 milionu korun.

Nedávné přívalové deště a lokální záplavy, které zasáhly několik obcí v oblasti Uničovska a Šumperska a napáchaly zde značné škody. Olomouc se tehdy rychle zapojila do pomoci. Následně pak město potřebovalo doplnit vlastní zásoby protipovodňových pytlů.

Obyvatelé Šumperka by měli být daleko rychleji a lépe informováni o případných hrozících nebezpečích. Město dokončilo rozsáhlý projekt modernizace varovného a informačního systému. Dokáže nejen včas upozornit například na hrozící povodně, ale dát lidem i informaci, jak se mají zachovat. Projekt vyšel na 9,2 milionu korun. Podle mluvčí radnice Soni Singerové sedmdesát procent nákladů získalo město z evropských dotací.