Letošní zimu nepřežilo v České republice necelých 15 procent včelstev. To je méně než v předešlých letech, přesto většina včelařů hodnotí produkci medu jako podprůměrnou nebo nízkou. Vyplývá to z unikátního průzkumu expertů z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Pandemie onemocnění covid-19 mimo jiné přinesla v první vlně i zákaz přítomnosti otce u porodu. V reakci na tento zákaz se zvedla velká vlna nevole nejenom z řad samotných rodičů ale i ze strany občanských spolků a neziskových organizací, jako je například Unie porodních asistentek nebo České ženské lobby. Ti argumentují především rizikem narušení psychické pohody rodičky, která se pojí zejména s přítomností osoby blízké u porodu. Nový průzkum Anny Durnové a Evy Hejzlarové z FSV UK odhalil, jaké role zaujímají otcové během porodu pohledem svých partnerek a jaké role jsou jim přisuzovány okolím.

Pro mladé lidi je za poslední roky zásadním tématem životní prostředí. Svoje místo má i v projektu MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice, jehož smyslem je vtáhnout studenty středních a vysokých škol do problematiky snížení dopravní nehodovosti a bezpečného pohybu v provozu. Ze studentských prací je patrné, že mladí mají kladný vztah k přírodě a životnímu prostředí, a tak často přicházejí s nápady, které dopravu a ekologii propojují. V rámci projektu se organizátoři proto rozhodli provést dotazníkové šetření, ve kterém se zajímali o to, jaký způsob dopravy s ohledem na ekologické dopady volí současná generace mladých, a jak dopravu vůbec vnímá. Na dotazník odpovědělo celkem 474 studentů, jako účel cesty nejčastěji uváděli jízdu do školy, následoval volný čas, cestování a rodina.

Plánované domácí porody u nás nejsou příliš zavedené, gynekologové je ženám obvykle nedoporučují, přesto se k nim podle neoficiálních čísel ročně rozhodne 450 až 1000 žen v tuzemsku. Žádná oficiální statistika však neexistuje. Podle průlomového průzkumu Anny Durnové a Evy Hejzlarové z FSV UK je nejčastějším důvodem k plánovanému domácímu porodu nedůvěra v nemocnice a jejich postupy.

Dětské sáňky, boby nebo kluzáky. Zboží, jehož prodej se v Česku během ledna několikanásobně zvýšil. Důvodem jsou zavřené lyžařské areály a další platná protiepidemická opatření. Lidé i přesto chtějí využít dobré sněhové podmínky, a tak místo lyží a snowboardů vyrážejí na kopce a svahy sáňkovat nebo bobovat. I přesto, že se prodejci snaží nabídku průběžně doplňovat, velmi často je zboží ale beznadějně vyprodané.

Koronavirová pandemie zcela změnila pracovní návyky ve většině firem. Samozřejmostí se stala práce na home office a porady skrze různé on-line platformy. Aktuální průzkumy navíc naznačují, že řada firem plánuje využívat ve větší míře práci z domova také po skončení pandemie.

Ochota lidí v Česku k očkování proti nemoci covid-19 v lednu stoupla na 46 procent. V předchozích třech měsících přitom o vakcínu měla zájem zhruba třetina lidí. Nejochotnější k očkování jsou lidé ve věku od 55 let, naopak nejmenší zájem mají lidé mezi 25 a 34 roky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla European National Panels, což je dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Češi nejraději sledují lední hokej, lyžování a atletiku. Ukázal to rozsáhlý průzkum atraktivity uspořádaný Národní sportovní agenturou (NSA). Fotbal byl až osmý, hlavně kvůli nezájmu žen. Pro provozování považovali respondenti za nejlákavější bowling a kuželky. Většina Čechů nesportuje, alespoň jednou až dvakrát týdně se pohybu věnuje 38 procent dotázaných.

Zhruba polovina Čechů se neorientuje dobře ve vládních opatřeních proti šíření nemoci covid-19. Ještě menší přehled mají lidé v ekonomické podpoře poskytované státem kvůli epidemii covidu-19. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a agentury Median z přelomu listopadu a prosince 2020. Většina dotázaných si naopak myslí, že má dobrý přehled o způsobech, jak se chránit před nákazou, a o situaci kolem výskytu covidu-19 v Česku.

Zářijovou otravu řeky Bečvy přežila podle odborníků část ryb od většiny druhů a do jejích vod by se díky tomu měl postupně vrátit život. Vyplývá to z dnes zveřejněného listopadového průzkumu biodiverzity řeky Bečvy po havárii, na které se podíleli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Českého rybářského svazu a Povodí Moravy.