Českému školství podle odborníka chybí soustavná péče o učitele, kteří ve své profesi čelí zvýšené míře psychické zátěže a hrozí jim vyhoření. Školy často nechávají na učitelích samotných, aby se naučili zátěži čelit. Někteří na sobě systematicky pracují, jiní, zejména starší ročníky, obor opouštějí. Projevilo se to i v době pandemie, která přinesla změny ve formě výuky, uvedl Petr Hlaďo z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jde o jedno z témat, kterým se bude nový institut zabývat.

Jednadvacetiletá studentka Tereza Jakubičková začala závodit v bikini fitness před dvěma lety. Tento sport si zamilovala, letos zvítězila na mistrovství Čech a z mistrovství Evropy ve španělské Santa Susanně si odvezla v kategorii juniorek čtvrté místo, v kategorii žen se dostala do finálové top šestky. V rozhovoru nám (ne)obyčejná mladá závodnice prozradila, co tento sport obnáší, jak vypadá závodní příprava a jaké má plány do budoucna.

Platba pouhým mrknutím nebo úsměvem? I tak by mohla vypadat budoucnost bezhotovostního placení podle Michala Čarného. Generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko zároveň předpokládá, že se do budoucna stane minulostí také platba tradiční plastovou platební kartou, kterou dnes nosí v peněžence snad každý. Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Petra Sokolová vyrůstala na Smíchově. Když jí nebylo ani dvacet, někdo jí v baru hodil prášky do pití a ve spánku ji znásilnil. Dnes je jednou z propagátorek takzvané restorativní justice v České republice, tedy konceptu trestního soudnictví, který se zaměřuje spíše na obnovení poměrů než na trestání viníků, a to například tím, že se oběti trestných činů setkávají s jejich pachateli. I Petra má takové setkání za sebou. Restorativní justice je konceptem, hnutím a moderní vizí trestněpravní politiky, která říká, že trestný čin nejenže narušuje právní normy, ale primárně způsobuje újmu konkrétním lidem a narušuje mezilidské vztahy.

Hlavní organizátorka olomouckého Street Art Festivalu Romana Junkerová popisuje historii a současnost graffiti a street artu. Rodily se v USA na přelomu 60. a 70. let jako revolta chudých proti tamnímu establishmentu, a proto mají silný sociopolitický podtext. "V České republice nejsou v žádném městě, kde street art funguje, regulace tak přísné, jako je tomu nyní v Olomouci," říká v rozhovoru Romana Junkerová.

Bohdan Zronek začal pracovat v temelínské elektrárně v roce 1994, kdy se podílel na přípravě jejího spuštění. Dnes už bývalý ředitel jihočeské jaderné elektrárny a aktuálně člen představenstva ČEZu a ředitel divize jaderná energetika se po čtyřech letech členství ve Světové jaderné asociaci posunul do pozice předsedy. Co je jeho pracovní náplní, jaký mají Češi pohled na jádro a jak ovlivnila tento obor válka na Ukrajině? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Až do svých jednadvaceti let byla Radka zdravá, pak ovšem onemocněla boreliózou a po jejím odeznění přišla nečekaná diagnóza - fibromyalgie. S tímto druhem revmatu žije Radka už dvacet let. Jak sama říká v rozhovoru, zásadní je umět odpočívat, poslouchat své tělo a hlavně neplánovat.

Veronika Seberová je na první pohled sympatická a usměvavá mladá maminka. Má ráda historické a dokumentární filmy a knihy, hraje na klávesy a miluje sport. I přesto, že by se mohlo zdát, že jde o naprosto obyčejnou ženu z Vodňan, opak je pravdou. Veronika už 15 let bojuje s atopickým ekzémem, který se jí objevuje téměř po celém těle. O tom, jak dokáže tato kožní nemoc znepříjemnit život, a jak se jí podařilo zbavit se nejen začervenalé vyrážky, ale i negativních pocitů, se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Po začátku ruské invaze na Ukrajině prudce stoupl zájem Čechů a Češek o vojenskou službu. Přihlášku do aktivních záloh si v prvních týdnech po eskalaci podalo desetkrát více lidí, než je obvyklé, za necelý měsíc se podle Armády ČR přihlásilo 1500 zájemců. Součástí aktivních záloh je i student Dave Nghiem. Známe se od studií na gymnáziu, od té doby se ale jeho role ve společnosti proměnila. Do armády se přihlásil už minulý rok na jaře, před začátkem invaze. Prošel si povinným výcvikem a teď, i v návaznosti na situaci na Ukrajině, uvažuje o práci vojáka z povolání. V rozhovoru jsme kromě vojenství mluvili i o dalších aktivitách, kterým se věnuje – herectví, provádění turistů po vietnamské tržnici Sapa nebo studiu ekonomie.