V současnosti sahá umělá inteligence takřka do všech myslitelných odvětví, včetně vzdělávání. Nyní probíhají diskuze, jak by se mělo školství stavět k pomocníkům jako je ChatGPT nebo Bing Chat. Vědci z Univerzity Palackého se podíleli na studii, při které se na téma umělé inteligence ve školách zaměřili.

Už téměř rok se čeští žáci a studenti setkávají na školách s dětmi z Ukrajiny, které ze své rodné země odešly kvůli válce. Jak se daří Ukrajince adaptovat na místní vzdělávací systém, zjišťovali vědci z Národního institutu SYRI. Podle jejich výzkumu považují ukrajinské děti české školství za snadné.

Portál Obce v datech zveřejnil i letos kompletní porovnání 206 obcí s rozšířenou působností z celé České republiky. V žebříčku, který odborníci sestavují na základě statistických ukazatelů, se z obcí Olomouckého kraje umístila nejvýše Olomouc na 46. příčce. V těsném závěsu je pak Litovel. Naopak nejnižší index vypočítal portál Jeseníku, lázeňské město je v republikovém pořadí 173.

Velká vlna kritiky se zvedla po některých vyjádřeních ministra školství Vladimíra Balaše, která zazněla v úterním rozhovoru pro Deník N. Balaš v něm mimo jiné prohlásil, že na školách učí nekvalitní učitelé, kteří si nezaslouží příplatky za suplování. Osočil také ředitele základních škol z hysterie a vydírání. Kantoři se teď na Balaše zlobí, že svými prohlášeními degraduje učitelské povolání. Někteří volají dokonce po jeho odchodu.

Začínající učitele zkušenosti s prací v průběhu pandemie koronaviru od tohoto povolání neodradily, problémem jsou spíš nízké nástupní platy. Limity jsou také ve fungování takzvaných uvádějících učitelů, kteří mají nováčkům pomáhat. V průzkumu, který uskutečnilo ministerstvo školství, to zjistili odborníci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

Českému školství podle odborníka chybí soustavná péče o učitele, kteří ve své profesi čelí zvýšené míře psychické zátěže a hrozí jim vyhoření. Školy často nechávají na učitelích samotných, aby se naučili zátěži čelit. Někteří na sobě systematicky pracují, jiní, zejména starší ročníky, obor opouštějí. Projevilo se to i v době pandemie, která přinesla změny ve formě výuky, uvedl Petr Hlaďo z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jde o jedno z témat, kterým se bude nový institut zabývat.

Národní pedagogický institut začne na konci září pracovat na úpravě učiva v předmětech základních škol. Větší důraz by se měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. Koncepci, podle které by se obsah výuky měl změnit, předali ministerstvu školství experti.

Vyučení jsou často nespokojeni se svým vzděláním. Zhruba dvě pětiny by si jich raději zvolily jinou školu než učiliště a kolem 38 procent si chce najít práci mimo svůj obor. Důvody jsou hlavně nezájem o něj a nespokojenost s výdělky v něm. Volbu vzdělávacího oboru ovlivňují u učňů ve srovnání se studenty maturitních oborů častěji horší známky a nepřijetí na původně vybranou školu. Kvůli špatnému prospěchu si jich svůj obor volí zhruba pětina, podobné množství pak po nepřijetí jinam. Vyplývá to z průzkumu Národního pedagogického institutu, o jehož výsledcích informovala mluvčí institutu Lucie Šplíchalová. Průzkumu se zúčastnilo 1642 žáků středních škol.

Se začátkem června se rozběhly zápisy ukrajinských dětí do prvních tříd základních škol. Řadu nových žáků přijaly školy v Olomouckém kraji již v uplynulých měsících při jejich příchodu do regionu. Podle krajského radního pro oblast školství Aleše Jakubce je nyní pro migranty ve školách klíčové naučit se komunikovat v českém jazyce.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?