Největším problémem po půl roce od převodu financování nepedagogických pracovníků na obce a města je podle zástupců samospráv nedostatek peněz z rozpočtového určení daní, kterým měl stát nové výdaje kompenzovat. Radnice upozorňují také na rostoucí administrativní zátěž, nejistotu budoucího vývoje daňových příjmů a obavy, že budou muset rozdíl stále více doplácet ze svých rozpočtů na úkor jiných investic.

V Prostějově se ruční tkalcovství rozvíjelo již ve 14. století. Nejdříve se tkala jen sukna, později také lněné, kopřivové a bavlněné látky. Vlnu dodávalo okolí a zdejší soukeníci ji zpracovávali, bílili a barvili. Jejich výrobky putovaly na místní trh, ale i do Uher a Polska.

Od 1. září 2025 by měla začít platit novela školského zákona, který mimo jiné upravuje financování práce nepedagogických zaměstnanců ve vzdělávacích institucích. Platy školníků, uklízeček, kuchařek a dalších pracovníků by měl nově hradit zřizovatel školy, tedy kraj či obec. Také sídla v Olomouckém kraji či hejtmanství řeší dopady novely na své rozpočty, kritika zaznívá zejména k rychlému tempu zavádění změn.

Přes 450 milionů korun chce v letošním roce nad rámec schváleného rozpočtu investovat Olomoucký kraj například do zdravotnictví, školství nebo sociální sféry. Jde o přebytek loňského hospodaření. Návrh na rozdělení peněz musí ještě projednat zastupitelstvo.

Podle aktuálního statistického vyhodnocení takzvaného Indexu kvality života se na prvním místě v Olomouckém kraji umístilo město Litovel. Společnost Obce v datech každoročně s využitím statistik sestavuje žebříček více než 200 obcí s rozšířenou působností, již po sedmé zvítězily Říčany, nedaleká tuzemská metropole je podle indexu na druhém místě.

I žáci v Olomouckém kraji už znají výsledky přijímaček na střední školy, vzdělávací instituce v regionu vyhlásily druhá kola přijímacího řízení. V první fázi neuspělo 251 uchazečů, což je méně než pět procent z celkového počtu zájemců o další studium.

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Olomoucký kraj už přes deset let formou stipendií podporuje středoškolské student(k)y maturitních i výučních oborů. Ovšem pouze těch technických. V roce 2020 přibyla zvláštní podpora studia na Jesenicku, a to všech středoškolských oborů, tedy bez omezení na technické zaměření, s výjimkou oborů gymnaziálních, píše na úvod svého komentáře Radek Ocelák.

Také v Olomouckém kraji se rozběhl proces online odesílání přihlášek pro studium na středních školách. Institucí tohoto stupně vzdělávání je v regionu celkem devadesát, podle hejtmanství je jejich kapacita pro zájemce dostatečná a blíží se osmi tisícům míst. Největší zájem je o studium na gymnáziích a obchodních akademiích.

Přibližně šest desítek škol z Olomouckého kraje zatím ohlásilo záměr připojit se k výstražné stávce naplánované na 27. listopadu. Podle zástupců krajského školského odborového svazu se jedná zejména o vzdělávací instituce z menších obcí. Na školách mají obavy z úspor u nepedagogických pracovníků a redukce objemu hodin.