Znatelný nárůst počtu případů zdravotních potíží po konzumaci pokrmů a potravin z restaurací či rychlých občerstvení zaznamenali v roce 2025 hygienici v Olomouckém kraji. Oznámení bylo celkem 69, což představuje zvýšení o více než 70 procent oproti předloňským statistikám. Ve většině provozoven pak zjistili závažné nedostatky.

Po třech měsících od únorového zdražení teplých jídel v menze Univerzity Palackého se hodnota provozních nákladů vrátí takřka na původní úroveň. Od května tak studenti, zaměstnanci i externí návštěvníci univerzitního gastroprovozu zaplatí přibližně o dvacet korun méně. Správa kolejí a menz zaznamenala citelný úbytek strávníků, od únorového zvýšení cen návštěvnost menz klesla přibližně o čtvrtinu.

Přestože se v tuzemských jídelnách stravuje téměř polovina Čechů, podíl biopotravin v jídle je zde ve srovnání s jinými sáty v Evropě stále podprůměrný. Způsobují to především obavy z výrazného nárůstu koncových cen. K tomu ale podle studie docenta Jana Moudrého z Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity nemusí nutně dojít.

Zdarma si nechat změřit hladinu cukru v krvi nebo tlak, poradit se o správném stravování nebo třeba o konopné kosmetice mohou všichni lidé, kteří v pondělí přijdou do prostějovské nemocnice. Ta u příležitosti Světového dne diabetu pořádá po celé dopoledne osvětovou preventivní akci. Podobnou akci pořádá i šumperská nemocnice.

Veganství se v posledních letech stává velmi populárním způsobem stravování a mnozí lidé si kuchyni bez živočišných produktů nemohou vynachválit. Jenže v dobré víře se někdy uchylují k tomu dělat vegany i ze svých domácích mazlíčků, podle odborníků ale není takové stravování pro šelmy ideální.

Pětina českých dětí ve věku 13 až 15 let je takzvaně zdravotně negramotná. Neorientují se v pokynech lékařů nebo nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které dostanou. Často také netuší, co dělat, aby jejich chování neohrožovalo zdraví jejich nebo lidí okolo. O něco lépe jsou na tom dívky, zejména pokud jde o dodržování lékařských pokynů. Vyplývá to ze studie o zdravotní stylu školáků, která vznikla ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací.

Na epidemiologickou situaci spojenou s covid-19 musely v přerovské nemocnici aktivně reagovat také profese, které nejsou primárně spojené se zdravotnictvím. Změnit systém práce bylo zapotřebí ve stravovacím provozu v Nemocnici Přerov. Nyní se zde pracuje v týmech, muselo také dojít ke změně logistiky vydávání obědů. Jejich počet sice klesl, nicméně práce kuchařů je v současné době náročnější, ale úspěšně ji zvládají i s rouškami na tváři.

Krůtí kapsa se špenátem, pečený pstruh sypaný mandlemi, či tofu na zelenině. Takový výběr obědového menu měli v úterý 17. září pacienti hospitalizovaní ve Fakultní nemocnici Olomouc, jejichž zdravotní stav umožňuje podávat jim běžné pokrmy bez zvláštních dietních omezení.