V Prostějově se otevřela výstava mapující podobu bývalé zdejší nové synagogy, dnešního Husova sboru. Její vizualizaci formou virtuální rekonstrukce zachytila absolventka Technické univerzity ve Vídni Irene Moserová. Vzhled svatostánku v minulosti i v současnosti podrobně mapují také detailní informace na deseti panelech. Výstava připomíná 80. výročí transportů židovských spoluobčanů do koncentračních táborů.

Majitelům prostějovské synagogy, která v posledních letech znatelně chátrá, hrozí pokuta, která může být až 2 miliony korun. S manžely Skácelovými úřady zahájily správní řízení, mají totiž obavu, že se o památku špatně starají. Manželé s tím nesouhlasí a tvrdí, že intenzivně shání investory, aby mohli historickou stavbu opravit.

Podrobný model synagogy v centru Olomouce, kterou v roce 1939 vypálili nacisté, vytvořili pomocí 3D tiskárny odborníci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ve slévárně model poslouží jako forma pro výrobu bronzového odlitku synagogy, který bude stát na Palachově náměstí.

Příští rok na jaře bude na Palachově náměstí odhalen bronzový model bývalé olomoucké synagogy, kterou na podzim 1939 vypálili nacisté. Na jeho přípravě se podílí také katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UP).

Hranice na Přerovsku otevřely upravenou proluku u synagogy. Zdobí ji plastika výtvarnice Christine Habermannové von Hoch odkazující na historii hranické židovské komunity, která byla vyvražděna během druhé světové války. Na 197 hranických obětí holokaustu již v proluce upozorňuje také pamětní deska, která je zde umístěna od konce 90. let. Náklady na rekonstrukci prostoru včetně umístění nové plastiky byly přes milion korun, řekl mluvčí radnice Petr Bakovský.

Svatostánek z roku 1897, tehdejší centrum židovského života v Olomouci, byl zničen první den nacistické okupace.

Lipník nad Bečvou na Přerovsku odhalí tuto neděli památník se jmény 164 Židů, kteří se během druhé světové války nevrátili z koncentračních táborů. Deska v předpolí starého židovského hřbitova bude odhalena poté, co se historikům podařilo shromáždit na seznam všechna jména obětí. Nacistické vyvražďování přežili pouze tři zdejší obyvatelé, ostatní Židé byli zavražděni. Většina z nich ve vyhlazovacích táborech Malý Trostinec, Treblinka a Osvětim. Řekl to místostarosta Lipníku nad Bečvou Ondřej Vlček.

Prostory hranické Galerie Synagoga ozdobí od poloviny ledna obrazy Tibora Červeňáka. Jednačtyřicetiletý rodák z Hranic žije a tvoří ve Velké Británii, se svou tvorbou se v rodném městě představí po třinácti letech, řekla ředitelka Městských kulturních zařízení Hranice Naďa Jandová.

Zástupci Muzea umění v Olomouci budou nepřetržitě 24 hodin natáčet zvuky na místě, kde stávala olomoucká synagoga. Zachycením zvuků chtějí zpřítomnit dnes již neexistující stavbu na Palachově náměstí, která měla pro místní Židy velký význam. Natáčet se začne tento pátek, v den nejdůležitějšího židovského svátku, šabatu. Zapojit se mohou i dobrovolníci, řekl mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal. Projekt je součástí výstavy muzea s názvem Olomoucká synagoga.

Vzácný pergamenový svitek Tóry z roku 1880, který byl naposled použit při bohoslužbě v zaniklé olomoucké synagoze téměř před 80 lety, byl dnes slavnostně vnesen do židovské modlitebny v Olomouci. Podle předsedy Židovské obce Olomouc Petra Papouška je to první vrácená Tóra z více než půldruhého tisíce českých a moravských svitků, které nyní slouží či jsou uskladněny mimo území České republiky. Do zahraničí je v 60. letech minulého století prodal tehdejší komunistický režim.