V Litovli na Olomoucku začne v září zkušební sběr kuchyňského odpadu. Na elektrickou energii, teplo a biometan ho bude zpracovávat bioplynová stanice v Rapotíně na Šumpersku. Město doufá, že tak sníží množství odpadu, který vyváží na skládku. Kontejnery na gastroodpad budou rozmístěny ve vybraných částech Litovle.

Každý obyvatel Olomouckého kraje průměrně za rok vytřídí téměř devadesát kilogramů odpadu, což je nejlepší výsledek mezi všemi regiony v České republice. Nejvíce je kovu, následuje starý papír. Region je na špici také v třídění gastroodpadu, Šumperk byl vůbec první v zemi, kdo s tím začal.

Každý obyvatel Česka loni v průměru vytřídil 71,8 kilogramu odpadů, tedy o pět kilogramů více než o rok dříve. Celková míra recyklace a využití nevratných obalů, kterých loni dali výrobci na trh 1,33 milionu tun, dosáhla 77 procent. V roce 2020 to při mírně nižším množství obalů bylo 76 procent. Vyplývá to z dat společnosti Eko-kom, která v tuzemsku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů.

Třídění gastroodpadu si v Olomouckém kraji získává stále větší podporu. Jako první v zemi začali se sbíráním zbytků jídel a odpadů z kuchyni lidé v Šumperku, nyní se připojují další města. Desítky tun odpadů putují do bioplynové stanice v Rapotíne, která z nich vyrábí teplo a zelenou energii.

Právě na dnešní den připadá mezinárodní den recyklace. Hlavním tématem a cílem této události je snaha o záchranu šesti primárních světových zdrojů - vody, vzduchu, ropy, zemního plynu, uhlí a minerálů. Největším oslavencem však pravidelně bývá sedmý zdroj – recyklace a recyklovatelné materiály.

Lidé z některých okrajových čtvrtí v Mohelnici si stěžují na svoz odpadů a nepořádek okolo kontejnerů. Radnice chce ještě letos pořídit nové barevné popelnice na tříděný odpad a upravit svoz, čeká akorát na dotace. Tisíce nových nádob na tříděný odpad již dostávají například obyvatelé nedalekého Zábřehu a okolních obcí.

Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Proč tomu tak je a jaká je vize třídění odpadu v tuzemsku do budoucna? Nejen o tom se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal Lukáš Grolmus ze společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu v Česku.

Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.

Obce ze Šternberska na Olomoucku začaly svůj komunální odpad likvidovat vlastními silami. Jednadvacet samospráv vytvořilo novou společnost, která v lednu začala odpady svážet. Obce tak chtějí mít lepší kontrolu nad cenami a samotnou likvidací odpadů.

V Olomouckém kraji nejlépe třídí odpady lidé v Olomouci, Lipové-lázních, Majetíně a Mutkově. Připadlo jim za to prvenství v soutěži O keramickou popelnici. Zástupce úspěšných měst a obcí ocenili představitelé hejtmanství a společnosti EKO-KOM, která soutěž pořádá.