Jednadvacet obcí ze Šternberska u Olomouce se rozhodlo, že se samy postarají o svůj komunální odpad. Dlouhodobě nebyly spokojené se svozovými firmami, a založily si proto vlastní společnost. Už od příštího roku chtějí spustit provoz.

Více než dvanáct tun kuchyňského odpadu, který by jinak skončil na skládce směsného odpadu, vytřídili obyvatelé Šumperku od začátku května do konce července. V šumperských ulicích byly na jaře rozmístěny čtyři desítky nádob na kuchyňský odpad, který je poté odvážen do bioplynové stanice v nedalekém Rapotíně.

Hranice dokončily budování nového sběrného dvora, který už v létě začne sloužit obyvatelům. Zařízení vzniklo v místech bývalého sběrného dvora, moderní uspořádání však bude pro lidi i obsluhu pohodlnější. Lidé zde budou moci třídit odpady všech kategorií.

Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle evropské legislativy cena za svoz ukládání odpadu na skládky zvedne až čtyřnásobně. Města napříč republikou se tak snaží své obyvatele motivovat ke třídění. Metody volí různé - od mediálních kampaní přes soutěže až po slevy na ročních poplatcích.

Zhruba tunu kuchyňského odpadu, která by jinak skončil na skládce směsného odpadu, vytřídili obyvatelé Šumperku za první dva týdny od zahájení pilotního projektu na třídění gastroodpadu. Ve druhém týdnu lidé do speciálních nádob odložili dvojnásob tohoto typu odpadu než první týden.

Obyvatelé Šumperka začali od začátku května třídit kuchyňský odpad. Podle zástupců radnice je Šumperk prvním městem v České republice, které se do třídění gastroodpadu pouští. Nádoby na gastro odpad již město začalo rozmisťovat v ulicích. Zbytky z kuchyně mohou zabírat až 30 procent popelnic na směsný odpad.

Ekologie a šetrnost k přírodě jsou obecné pojmy, které rezonují sportovním světem posledních několik let. V českém sportovním prostředí se však objevují spíše okrajově. Komplexního uchopení se díky iniciativě #bezdopadu dočkává až nyní. Projekt je určený jak organizátorům, tak individuálním sportovcům. Zapojit se může úplně každý, komu není životní prostředí lhostejné.

Třídění plastů v Česku není třeba jakkoliv omezovat. Za tím si stojí autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která musela začátkem roku zareagovat na změny v odpadové legislativě. Navýšila proto o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc.

Češi patří mezi mistry v třídění opadu. Leckdy jim ale zodpovědný přístup může komplikovat přeplněný kontejner, který „přetéká“ nesešlápnutými PET lahvemi nebo celými papírovými krabicemi. I tyto zdánlivé maličkosti mohou zbytečně zabírat místo v kontejneru a zároveň snižují jeho volnou kapacitu. V čem Češi často při vhazování odpadu do barevných popelnic chybují?

Množství odpadu, které naše společnost vyprodukuje, nutí mnohé lidi nejen k zamyšlení, ale i k různým nápadům. Hledají se různá řešení, a jak se ukazuje, stále se dají nalézt i nové formy opětovného využití vyprodukovaného odpadu. Teď je tady další, který funguje také v Olomouci.