Bojovník za demokracii, lidská práva a svobody, zakladatel protikomunistického hnutí Svobodné Československo a jeden z nejdéle vězněných odpůrců komunistického režimu v Československu Dobroslav Pustaj dnes dostal Cenu města Prostějova in memoriam. Na svého manžela vzpomíná Medarda Pustajová.

Filolog, literární historik, slavista, prozaik a účastník zahraničního odboje za druhé světové války Ota Ritz-Radlinský byl zajímavou a neprávem zapomenutou osobností našeho regionu.

Živnostník Alois Kalábek z Prostějova, který byl v roce 1949 zatčen při pokusu o překročení státní hranice a následně zavražděn ve vyšetřovací vazbě, bude mít v rámci projektu Poslední adresa na domě svého posledního bydliště ve Svatoplukově ulici v Prostějově pamětní tabulku. Projekt připomíná oběti komunismu.

Změnit minulost nebo aspoň její vnímání bylo snem každého totalitního režimu. Mnohým určitě v souvislosti s jakýmkoliv přepisováním či mazáním minulosti naskočí jako první asociace Orwellův román 1984. Hlavní hrdina Winston Smith v něm měl na starosti změnu obsahu starých zpráv, aby si neprotiřečily s tím, co strana aktuálně hlásala podle hesla „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.“

Zábřeh na Šumpersku má nové pamětní místo připomínající okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Má podobu nápisu vtisknutého do stopy tankového pásu na velké betonové dlaždici. Podle jeho tvůrců jde spíše o antipamátník. Umístěn je u křižovatky vedle kulturního domu, kterou tehdy projížděly dlouhé kolony okupantů. Představen bude na konci února při uvedení filmu režisérky Olgy Sommerové zachycujícího okupaci i osudy studentů Jana Zajíce a Jana Palacha.

Více než sto fotografií, které zachycují listopadové dění v roce 1989, mohou lidé ode dneška vidět na Horním náměstí v Olomouci. Výstavu Okamžiky sametové revoluce připravila k jejímu 30. výročí Česká tisková kancelář (ČTK). Olomouc je druhou zastávkou venkovní expozice, premiéru měla v létě v Uherském Hradišti. Snímky pocházejí z archivních fondů agentury, další ČTK získala ze soukromých sbírek či muzeí třicítky měst a obcí z celé republiky.

Válečný hrob s pozůstatky dvou německých vojáků, kteří padli v poslední den druhé světové války, byl náhodně objeven na dvoře fary v jedné z obcí na Prostějovsku.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidé.

V centru Olomouce se v pondělí večer otevřela výstava připomínající důsledky nástupu komunistů k moci v únoru 1948 a vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Historické události zobrazuje na osudech 15 pamětníků z Olomouckého kraje, kterým tyto mezníky zásadně zasáhly do života. Expozice je k vidění na Dolním náměstí, poté bude putovat do ostatních měst v kraji. Vystavena bude vždy pod širým nebem, řekl ředitel pobočky Paměti národa Střední Morava Petr Zavadil.

My Češi máme dokonalý smysl pro humor. Mnohdy je ironický, místy sarkastický a k naturalismu také nemá úplně daleko. Jinak si nedokážu vysvětlit to, že sedmdesát let od komunistického puče v Československu dochází k lákání pohlavárů této ideologie k podpoře menšinové vlády v demisi. Chce to opravdu odvahu a správné povahové vlastnosti. A takové kádry v našich končinách máme.