Přes osm tisíc ukrajinských uprchlíků eviduje po registraci v asistenčních centrech Olomoucký kraj. Počty nových žadatelů o pobyt v regionu postupně klesají. Takřka tisícovka lidí, kteří uprchli ze své domoviny před válečným konfliktem, už nastoupila do zaměstnaní. Podle hejtmana Suchánka také klesá počet požadavků na zajištění ubytování.

S dotazníky od tisícovky respondentů vypracoval výzkumný tým z olomoucké Univerzity Palackého a agentury STEM/MARK analýzu postojů veřejnosti k aktuálnímu zpravodajství. Výzkum se týkal zejména informování o covidové pandemii a válce na Ukrajině. V obou případech tyto zprávy rozdělují společnost na skupiny, které výzkumníci pojmenovali Nedůvěřiví, Nezúčastnění, Podporující a Obávající se. Společné rysy u nich statisticky hodnotili také podle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání i absolvování očkování proti covidu.

Členové posttraumatického týmu hasičů běžně pomáhají lidem po požárech, povodních, tragických autonehodách a jiných traumatizujících událostech. V posledních týdnech však začali v asistenčních centrech v Šumperku a Olomouci pomáhat také lidem prchajícím před válkou.

V Olomouckém kraji nastoupilo od března do zaměstnání více než 900 ukrajinských uprchlíků. Zaměstnavatelé lidem prchajícím před válkou stále nabízejí přibližně 1 200 pracovních míst. V Olomouckém kraji od začátku ruské invaze na Ukrajinu našlo zázemí několik tisíc Ukrajinců.

Čtrnáct let nevyužívané prostory hotelu Záložna v centru Litovle procházejí rychlou omlazovací kúrou, město v závěru března schválilo opravu interiéru pro potřeby lidí v těžké životní situaci. Od května by mohly pokoje poskytnout azyl zhruba čtyřiceti uprchlíkům z Ukrajiny. Už nyní eviduje litovelská radnice zájem o budoucí pronájem těchto ubytovacích kapacit.

Téměř čtyřicítka ukrajinských uprchlíků z okolí Záporoží a Charkova našlo hned v prvních dnech války útočiště na faře v Újezdě u Uničova. Ženy si nyní hledají trvalé bydlení a vše nasvědčuje tomu, že většina z nich brzy získá práci. Na farách a v církevních budovách olomoucké arcidiecéze získalo ubytování kolem čtyř stovek ukrajinských běženců.

Tlumočnice z angličtiny a ruštiny Karolína Sýkorová studuje, pracuje a do toho je maminkou dvouleté holčičky. Přesto poté, co vypukla na Ukrajině válka, neváhala a vyrazila pomáhat na slovensko-ukrajinské hranice. Byla jednou z prvních, s kým přišli lidé prchající před válkou po překročení hranic do kontaktu. O zbraních i lidských příbězích se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Úvodní nápor vyššího počtu válečných běženců z Ukrajiny v Olomouckém kraji polevil. Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) již neodbavuje uprchlíky 24 hodin denně. Podle hejtmana Josefa Suchánka není v kraji problém s ubytovacími kapacitami, nadále však probíhají materiální sbírky potravin či hygienických potřeb.

Kapacity pro pomoc lidem v problematické životní situaci rozšíří město Litovel, které schválilo investici do oprav interiéru budovy Záložny v samotném centru města. Rekonstrukce osmnácti pokojů by měla proběhnout v rychlém tempu za dva měsíce a poté by již mohli využít toto ubytování první nájemníci. Místo má v první fázi pomoci zejména ukrajinským válečným běžencům.

V pondělí otevřela ambulanci pro ukrajinské uprchlíky olomoucká fakultní nemocnice, lidem v nouzi již patnáct pomáhá také ordinace Charity Olomouc. Zdravotnické zařízení, které pečuje o pacienty žijící v extrémní chudobě, je nyní připraveno pomoci i běžencům z Ukrajiny. S jednou z lékařek navíc mohou své potíže řešit i v rodném jazyce.