S novým rokem spustí olomoucká Pevnost poznání registraci na kroužky na druhé pololetí školního roku. Zájemci se mohou přihlásit také do dětské univerzity nebo na jarní příměstský tábor. Opomenuti nejsou ani senioři, pro které centrum připravilo dvanáct dopoledních zážitkových lekcí.

Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci (UP) schválil vznik vysokoškolského ústavu, který univerzita připravuje více než rok. Devatenácti hlasy přijal novelu Statutu UP s účinností od dubna příštího roku, v níž je nově vysokoškolský ústav obsažen. Informovali o tom zástupci UP. Samotný statut ústavu však schválením ještě neprošel, senátoři návrh dokumentu vrátili k dopracování. Doladit se musí především vypořádání podmínek ve vztahu k přírodovědecké fakultě. Vysokoškolský ústav má spojit tři vědecká centra přírodovědecké a lékařské fakulty v partnerství s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Fakultní nemocnicí Olomouc.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého pořídila pro své vědce špičkový hmotnostní spektrometr za 20 milionů Kč. Laboratoř fakulty je podle jejích zástupců teprve třetím pracovištěm na světě, které má tento přístroj s vysokým rozlišením k dispozici. Využijí jej odborníci z katedry analytické chemie při identifikaci nových látek i při studiu složitých materiálů. Přístroj jim pomůže také při analýze vzorků odebraných z kulturních památek, výtvarných děl či z archeologických nálezů, informovali zástupci univerzity.

Kontrakt v hodnotě několika stovek milionů korun na výrobu 1800 gyroskopů pro 900 telekomunikačních satelitů amerického projektu One Web získala olomoucká společnost Sterch International, která se specializuje na přesnou výrobu součástek pro letecký, jaderný a vesmírný průmysl. Zakázka pro One Web bude dokončena příští rok. Novinářům to dnes řekl majitel firmy Sterch International Jaroslav Zdražil.

Výstavami, přednáškami či exkurzemi se po celý příští týden zapojí Univerzita Palackého v Olomouci do Týdne vědy a techniky Akademie věd České republiky. Letošní, 19. ročník celostátní akce nese název Věda, svoboda, odpovědnost. Hlavním tématem budou globální hrozby, jako jsou klimatické změny či přírodní katastrofy. O víkendu program doplní téma 30. výročí sametové revoluce, informovali zástupci univerzity.

Olomoucká přírodovědecká fakulta získala nové špičkové přístroje a laboratoře, které poskytují zázemí pro nejnáročnější experimenty v oblasti optického, nanotechnologického, biochemického či biofyzikálního výzkumu. Zázemí se podařilo vybudovat díky evropské dotaci 160 milionů korun. Fakulta za ně pořídila pět desítek vědeckých přístrojů a zmodernizovala čtyři fyzikální laboratoře. Sloužit budou především studentům doktorských studijních programů. Novinářům to řekli zástupci fakulty.

Povýstřelové zplodiny na otiscích prstů dokáže detekovat unikátní metoda, kterou vytvořil Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho postup by mohl v budoucnu kriminalistům výrazně usnadnit hledání pachatelů závažných trestných činů, při kterých byla použita střelná zbraň. Za svoji práci zaměřenou na forenzní identifikaci střelce získal Pluháček prestižní Cenu Shimadzu pro mladé vědecké pracovníky do 35 let.

Komentované prohlídky, workshopy nebo experimenty doprovodí v pátek v Olomouci Noc vědců. Do akce se zde zapojí většina fakult a Vědeckotechnický park Univerzity Palackého, Pevnost poznání či fakultní nemocnice.

Olomouckou Pevnost poznání obsadili na měsíc komiksoví hrdinové. Fiktivní postavy, jejichž schopnosti jsou založené na fyzikálních a chemických zákonech, doprovázejí návštěvníky ve všech expozicích, setkají se s nimi v laboratořích i v přírodovědné sekci.

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum (CRH). Po dvou letech se zde totiž podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice, trávy mnohoštětu (Aegilops biuncialis). Objev, na kterém se podílel maďarský vědec István Molnár, podpořil evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA).