Unikátní kombinace virtuálního světa a loutek vedených brněnskými herci přenese malé i velké diváky do snového světa jedné polozapomenuté raketové základny. Filmový příběh Se zvířátky do vesmíru uvádí Pevnost poznání Univerzity Palackého od 2. ledna 2019.

Výdaje na výzkum a vývoj v Olomouckém kraji loni po předchozím dvouletém poklesu vzrostly o více než půl miliardy korun na 3,367 miliardy. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Loňské výdaje jsou třetí nejvyšší v historii kraje. Více peněz do výzkumu a vývoje v tomto regionu směřovalo pouze v letech 2012 a 2014. Investice do výzkumu a vývoje jsou důležité pro konkurenceschopnost firem a rozvoj vysokého školství.

Šest fakult Univerzity Palackého, interaktivní muzeum Pevnost poznání i některá pracoviště Fakultní nemocnice Olomouc se v pátek zapojí v Olomouci do letošní akce Noc vědců. Zájemci se budou moci dostat i do prostor běžně nepřístupných, jako jsou specializované výzkumné laboratoře či Anatomické muzeum na lékařské fakultě. Noc vědců bude tentokrát věnována sta letům české vědy, informovali zástupci univerzity. Akci, která zábavnou formou popularizuje vědu, si každoročně nenechá v Olomouci ujít několik tisíc lidí.

Týmu vědců z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se podařilo zkonstruovat speciální detektor, který jako první na světě dokáže měřit důležité kvantové vlastnosti stavů světla bez jich porušení. Výsledky tohoto unikátního experimentu otevírají nové možnosti detekce kvantových stavů fotonů i jiných kvantových objektů. Vědecká práce týmu expertů z katedry optiky prošla náročným recenzním řízením v prestižním časopise npj Quantum Information, ve kterém byla zveřejněna na konci letošního července. Olomoučtí vědci se tak zařadili po bok kolegů z Griffith University v australském Brisbane a Yale University ve Spojených státech, kteří provádí experimenty podobného zaměření.

Nový dvojrozměrný derivát grafenu vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého. Podle nich je materiál předurčený pro výrobu takzvaných superkondenzátorů pro ukládání elektrické energie, které by mohly překonat slabiny v současné době využívaných baterií či kondenzátorů. Pokračováním výzkumu, jehož výsledky otiskl odborný časopis Advanced Functional Materials, má být sestavení prototypu superkondenzátoru.

Univerzita Palackého v Olomouci udělila ve středu 13. června Cenu Františka Palackého přednímu českému historikovi a teoretikovi umění a architektury Rostislavu Šváchovi. Držitel ocenění už téměř tři desetiletí působí na olomoucké univerzitě a současně v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Cenu při příležitosti 220. výročí narození Palackého obdržel historik umění od rektora Jaroslava Millera v Kapli Božího Těla.

Na boření mýtů se letos zaměří jeden z největších vědeckých veletrhů na Moravě, který se uskuteční příští pátek a sobotu v Olomouci. Návštěvníkům tato největší univerzitní popularizační akce nabídne řadu experimentů, čeká je například mikrovlnková show, optické klamy či pokusy z říše rostlin. Veletrh vědy a výzkumu kromě Pevnosti poznání a přírodovědecké fakulty obsadí vědci také Rozárium, řekli zástupci univerzity. Loni akci navštívilo 4000 lidí.

Olomoučtí vědci vyvinuli přístroj, který dokáže rychle změřit odolnost rostlin vůči vyšším teplotám. Tato informace v současné době nabývá na významu mimo jiné v souvislosti s klimatickými změnami a častějším výskytem teplotních extrémů. Zařízení dokáže stanovit obecnou termostabilitu buněk i fotosyntetického aparátu. Termostabilita rostlin může pomoci například šlechtitelům při výběru odrůd odolných vůči vyšším teplotám, informovali zástupci Univerzity Palackého.

Univerzita Palackého v Olomouci hostí v těchto dnech prestižní mezinárodní summit Times Higher Education rankingové společnosti, která se věnuje hodnocení univerzit a odbornému zpravodajství v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Akce podobného formátu, na kterou se sjíždějí světoví vědci, akademici, politici a byznysmeni, se koná ve střední Evropě vůbec poprvé. V minulosti summit hostila města, jako jsou například Šanghaj či Londýn.

Olomoučtí vědci vyvinuli nové látky, které dokážou ochránit lidskou kůži před škodlivými účinky ultrafialového záření. Našli je v malých molekulách odvozených od cytokininů, rostlinných hormonů ovlivňujících dělení buněk. Jejich účinek testovali mimo jiné na půdních červech. Objevené látky jsou již patentově chráněny, uplatnění by měly najít především v kosmetice a lékařství, řekla mluvčí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Martina Šaradínová.