Vědci z Olomouce vyvinuli rychlou a levnou metodu na posouzení kvality hovězího masa. Některé produkty totiž mohou obsahovat příměsi vepřového, elektrochemická reakce je však dokáže spolehlivě odhalit. Výsledky zveřejnil renomovaný časopis Biosensors and Bioelectronics.

Kyselina acetylsalicylová, kterou v ČR známe především v podobě českého Acylpyrinu, je nejen účinným lékem na snížení horečky a tlumení bolesti, ale využívá se také jako prostředek pro ředění krve. V souvislosti s těmito poznatky začali lékaři z Oxfordské univerzity kyselinu acetylsalicylovou testovat coby účinný prostředek pro léčbu závažného průběhu onemocnění COVID-19 a zařadili ji do rozsáhlé studie RECOVERY.

Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. Řekl to Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.

Čeští vědci vyvinuli speciální bionáplast Amnioderm, pomůže hojit chronické rány. Díky Národnímu centru tkání a buněk tak mohou lékaři pomocí této náplasti z lidské amniové membrány transplantovat novou kůži a pomoci s hojením ran především starších lidí s cukrovkou, nedokrvenýma nohama nebo proleženinami. Licenci získala Zentiva, Česká republika tak bude první zemí v Evropě, kde se bude náplast používat.

Robotický systém přezdívaný Popelka, který je určený k automatické přípravě vzorků pro výzkum chování rostlin v závislosti na prostředí, vyvinuli výzkumníci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) v Olomouci ve spolupráci s firmou Stäubli Systems a Vědeckotechnickým parkem (VTP) Univerzity Palackého v Olomouci. Automatizované zařízení na rozdíl od pohádkové postavy netřídí hrách od čočky, ale dokáže velmi přesně, pečlivě a vytrvale přenášet miniaturní semínka rostlin do destiček, zkumavek či květináčků, a výrazně tak urychlit přípravu experimentů.

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumali, jak ovlivňuje dlouhodobé skladování kvalitu piva, nakolik se na změně kvality projevuje obalový materiál a který je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější. Jako nejlepší obalové materiály ze čtyř zkoumaných byly vyhodnoceny hliníková plechovka a sud, sdělila mluvčí UTB Petra Svěráková.

Olomoučtí vědci vyvinuli hydroponické hnojivo pro plodovou zeleninu, které zvyšuje výnosy o pět až deset procent. Nese název VegetUP, a protože je ho k doporučenému ředění potřeba velmi malé množství, vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), jsou schopni ho pro zájemce připravovat sami.

Přes tisíc vzorků denně s podezřením na koronavirus budou moci otestovat vědci z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Povolení již získali, příprava na velkokapacitní testování je podle nich v závěrečné fázi. Začít prověřovat vzorky ve velkém objemu jsou schopni od začátku příštího týdne. Odběry budou testovat v laboratoři experimentální medicíny Ústavu molekulární a translační medicíny, která je součástí Fakultní nemocnice Olomouc.

Rychlejší a snadnější zjištění mechanismů, pomocí kterých se rostliny vyrovnávají například se suchem, umožňuje nová metoda vyvinutá vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Metoda může pomoci šlechtitelům, výzkumníkům i v agrochemickém průmyslu při vývoji antistresových látek.Řekla to Cintia F. Marchetti z oddělení molekulární biologie CRH, která se na výzkumu podílela. Výsledky studie publikoval časopis Frontiers in Plant Science.

Tým vědců z ČR, USA a Nizozemska objevil geny umožňující rostlinám symbiózu s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. Tyto hormony mohou být využity například v zemědělství v boji proti plevelům. ČTK o tom informovala Markéta Růžičková z Akademie věd ČR.