Už téměř rok se čeští žáci a studenti setkávají na školách s dětmi z Ukrajiny, které ze své rodné země odešly kvůli válce. Jak se daří Ukrajince adaptovat na místní vzdělávací systém, zjišťovali vědci z Národního institutu SYRI. Podle jejich výzkumu považují ukrajinské děti české školství za snadné.

Tak trochu proti školskému systému se se svými klienty vydává pedagogická poradkyně Veronika Nevrlá z Olomouce. V hanácké metropoli si po letech praxe na učitelské pozici otevřela svou kancelář, kde rodičům a dětem pomáhá najít příčiny problémů ve škole. Řada trablů přitom podle ní nepochází od dětí, ale právě z rodinného prostředí či systému vzdělávání, který se příliš orientuje na známky a málo na propojení výuky s praktickým životem. „Rodiče chtějí jedničky, aby děti byly dobré. Postupně zjišťují, že učení není jen o výkonu a nějakým způsobem upouští páru. Je to proces třeba na půl roku,“ míní poradkyně, která aktuální poznatky poskytuje na přednáškách také školám a pedagogům.

V Oskavě na Šumpersku našlo v tamním penzionu azyl okolo čtyřiceti uprchlíků, téměř polovinu tvoří děti a mládež. Od čtvrtka začaly děti navštěvovat také místní základní školu, po prvních dnech v družině je čeká úvodní výuka českého jazyka. „Kapacita je volná, pro nás je to jen dobře," okomentoval starosta obce Stanislav Hýbner.

Poslední plošné testování ve školách absolvovali v pondělí žáci a studenti také v Olomouckém kraji. Vedení škol vítá ukončení této povinnosti, zařízením ubydou administrativní a organizační starosti. Zazněla ale také kritika systematičnosti nařízení o testování. „O dodržování aspoň toho mála, co bylo nařízeno, se nikdo nestará,“ uvedl ředitel Gymnázia Jakuba Škody v Přerově Jan Raška.

Starší lidé nemají ve většině případů kladný vztah k moderní technice a mnohdy s ní neumí zacházet. Kurzy Abeceda vzdělávání je učí pracovat s chytrými telefony, aby mohli poslat fotku vnoučatům nebo se podívat na předpověď počasí. Kvůli covidu jsou kurzy online.

Trojici nových učebnic připravila pro pedagogy nezisková organizace ARPOK. Na tvorbě učebnic matematiky, českého jazyka a občanské výchovy se podílely také učitelky z olomouckého gymnázia Hejčín. Publikace mají pomoct se začleněním globálních témat klimatických změn, chudoby či migrace do výuky.

V pátek 26. června se prostřednictvím live streamu vzdělávalo na tři stovky účastníků z oboru digestivní endoskopie. Po dvanáct let se tuzemští i zahraniční odborníci scházeli na endoskopickém workshopu Olomouc Live Endoscopy (OLE), jehož pořadatelem je gastroenterologická a geriatrická klinika Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL), aby si mohli vyměnit cenné zkušenosti a zdokonalili se v oboru. Letošní ročník setkání znemožnila pandemie Covid-19 a workshop OLE se tak poprvé uskutečnil online.

Začalo to na konci roku 2013 v Brně. Tehdy se pár nadšených holek se zkušenostmi s programováním rozhodlo, že uspořádá první kurz IT ryze pro holky. Ohlas byl tak velký, že nestíhaly pořádat další a další kurzy a postupně se z Brna rozrostly do Prahy a dalších krajských měst. Dnes pořádají stovky kurzů po celé republice a jejich rukama prošly desetitisíce studentů a studentek. Řeč je o Czechitas, největší neziskové organizaci vzdělávající ženy a děti v IT u nás.

Téměř 40 milionů korun budou stát rekonstrukce tří základních škol v Olomouci. Dělníci v nich o letních prázdninách vybudují moderní odborné učebny, upraví zázemí a zlepší vybavení tříd.

Přední český chemik z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Radek Zbořil, jehož jméno je v posledních měsících spojováno s kauzou manipulace dat v odborném článku, se vzdá funkce ředitele univerzitního vědeckého pracoviště Regionální centrum pokročilýchtechnologií a materiálů (RCPTM).