Nepříjemné spory kvůli náhradní výsadbě dřevin vykácených při stavbě D1 u Přerova řeší zástupci nedaleké obce Bochoř. Na území vesnice se v režii ŘSD rozběhlo sázení nových stromů, které probíhá především u polních cest. Kvůli zkomplikování přístupu na zemědělské pozemky ale zaznívají výrazné námitky.

Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Sídliště postavili na mírné vyvýšenině nad řekou Oskavou.

Stavba dálnici D55 z Olomouce do Kokor na Přerovsku může pokračovat, zemědělská společnost z Velkého Týnce na Olomoucku stáhla námitky proti stavebnímu povolení. Firma se obávala, že nebude mít přístup na okolní pole, která obhospodařuje, ale se silničáři nyní uzavřela dohodu. Dálnice má být hotová v roce 2025.

Slova o tom, že čeští zemědělci lidem zdražují potraviny, razantně odmítá prezident Agrární komory Jan Doležal. V dalším díle seriálu Bez servítků reaguje na výroky prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. „Do cen se promítají ceny zemědělských prvovýrobců, náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu, náklady na skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců,“ říká.

Zatímco ještě před lety patřili Češi mezi plýtvače jídlem, dnes je to naopak. V popelnicích končí jen zhruba pět procent potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy změnil chování zákazníků především nárůst cen v obchodech. Kdo na aktuální situaci vydělává nejvíce a jak měla vláda mírnit dopady narůstajících cen? Nejen o tom se rozpovídal bývalý náměstek ministra financí v dalším díle seriálu Bez servítků.

Je to jen pár dnů, kdy mohou čeští zemědělci díky výjimce ve velké míře otravovat přírodu a všechna v ní žijící zvířata. První krok k tomu udělal v polovině února státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který povolil až do letošního 21. června používat zvýšené dávky brutálních jedů – konkrétně Stutox II a Ratron GW ve volné přírodě. Argumentoval přitom údajnou přemnožeností hrabošů a hrozícími škodami. Zemědělci tak dostali volnou ruku k tomu, aby mohli po čtyři měsíce trávit českou přírodu.

Vysoké teploty nemají vliv jen na lidi a jejich domácí mazlíčky, ale i na hospodářská zvířata. Ve vztahu k horkému počasí musí chovatelé dodržovat některé povinnosti.

Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. Řekl to Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.

Na dvě cisterny, které měly do pole u polní cesty mezi ulicí Balcárkova a rychlostní komunikací vypouštět do pole neznámou látku, byli ve čtvrtek po půl osmé ráno telefonicky upozorněni strážníci Městské policie Olomouc, uvedl jejich mluvčí Petr Čunderle.