Výuka v menším počtu studentů a využívání digitálních technologií, radí rektorům VŠ Ministerstvo školství
Ministerstvo školství dnes informovalo zástupce vysokých škol, jak by se měly chránit proti koronaviru v novém akademickém roce. Výuka by se pokud možno měla konat v menších kolektivech, jejichž složení by se nemělo příliš měnit. Školy by se měly snažit omezit počet lidí, kteří do jejich prostor vstupují. Měly by co nejvíce využívat komunikace pomocí digitálních technologií a připravit se na případný přechod na výuku na dálku, pokud by prezenční výuka nebyla možná.
Stejně jako pro ostatní školy budou pro vysoké školy platit závazná opatření hygieniků a ministerstva zdravotnictví, napsal Doleček rektorům. Doporučení, která pro ně připravilo ministerstvo školství, popsal Doleček na čtyřech stránkách, a jsou tedy stručnější než patnáctistránkový manuál pro mateřské, základní či střední školy. Manuálem pro regionální školství se podle náměstka mohou vysoké školy inspirovat. V něm je mimo jiné popsáno, jaká opatření hygieniků se mají vázat k jednotlivým stupňům rizika nákazy v okresech. Například roušky by měly být povinné od druhého, oranžového stupně. Zavřít by se školy mohly, pokud by byl okres v nejhorším, červeném stupni rizika.
Doleček rektorům připomněl, že podle ministerstva zdravotnictví jsou základem protikoronavirových opatření častější úklid, dezinfekce a větrání. Vysoké školy mají ale podle něj v kompetenci zavést i přísnější hygienická opatření, než jsou doporučení ministerstva zdravotnictví. Měly by zabránit tomu, aby do nich chodili lidé s příznaky onemocnění. Vyloučeni by podle Dolečka přitom neměli být lidé s chronickými neinfekčními potížemi, jako je alergie.
"V rámci možností doporučuji rozdělit výuku do menších skupin a stabilizovat složení jednotlivých skupin tak, aby bylo sníženo riziko nákazy a karantény u většího počtu studujících," uvedl. Školy by podle něj měly usilovat o to, aby omezily počet lidí, kteří vstupují do jejich budov. K usnadnění trasování kontaktů v případě výskytu nákazy by měly co nejvíc evidovat pohyb lidí ve svých prostorech. Zmínil možnost využití čipových karet, prezenčních listin nebo evidenci návštěv.
Pokud by škola musela kvůli mimořádné situaci přejít na distanční výuku, měla by se řídit návodem, který připravil akreditační úřad. Podle něj mohou v takovém případě přejít na výuku na dálku i studijní programy, které za běžných okolností distanční vzdělávání neumožňují. Metodika platí i pro případy, kdy se škola rozhodne využívat výuky na dálku preventivně. Měla by tak být umožněna účast na výuce i studentům v karanténě či z rizikových skupin, kteří do školy nebudou chtít docházet. On-line výuku by školy měly zajistit i pro zahraniční studenty, kteří nebudou moct do ČR přicestovat.
VŠ by se podle Dolečka měly také v co největší míře snažit využívat digitální systémy, a to například i při zápisech ke studiu, vydávání potvrzení o studiu nebo žádostech o přerušení studia, nebo videokonference při jednání akademických orgánů. Řada vysokých škol podle Dolečka již tento způsob jednání zavedla. Studentské koleje mohou podle Dolečka zatím fungovat bez omezení, měly by jen vyčlenit pokoje pro případnou karanténu. Co se týče menz, měly by školy zvážit, zda neomezí, či nezakážou stravování lidí mimo akademickou obec.
