Archeologům z olomoucké univerzity pomáhal při výzkumu špionážní systém
Archeologický tým z Univerzity Palackého má pozoruhodný objev. Na Blízkém východě našli nadzemně viditelné památky po pravěkých vesnicích a polnostech. Nálezy by měly sahat až do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.
Karel Nováček z katedry historie pod Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se svým archeologickým týmem objevil nadzemně viditelné památky z pravěku. V jednom z horských údolí iráckého Kurdistánu objevil pravěké vesnice a zemědělské krajiny.
V iráckém Kurdistánu se s dalšími odborníky pracovně pohybuje od roku 2006. V zemi pracuje ve prospěch zachování diverzity světového kulturního dědictví. Založil českou archeologickou misi v Iráku, kam jezdí i jako člen různých zahraničních týmů.
Univerzita získala v oblasti s rozlohou pěti set kilometrů čtverečních pětiletou licenci na průzkum. Výzkumná skupina pod vedením Nováčka prováděla terénní průzkum, ze kterého přinesli unikátní poznatek. „V prostoru o velikosti zhruba čtyřicet hektarů se vědcům podařilo najít zaniklou vesnici, jejíž historie sahá s největší pravděpodobností do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí univerzity Egon Havrlant. Její historie by měla sahat až do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.
Oblast čtyř horských údolí, které jsou oddělená vápencovými štíty, je podle Nováčka zavlažovaná, a i v létě vhodná pro zemědělství. „Zjistili jsme, že právě tato oblast je i překvapivě bohatá na archeologické dědictví. Na poměrně malé ploše se nám podařilo najít velké množství památek,“ vysvětlil historik. Doplnil, že jej překvapila hustota tamních nálezů, kdy během čtrnácti dnů skupina objevila 35 archeologických lokalit.
Během výzkumu se archeologům podařilo objevit zejména zaniklé vesnice, jejichž stopy v podobě kamenné architektury našli na povrchu. „Pro představu: Nejde o stojící domy nebo ruiny, ale základy staveb s přilehlými polnostmi, které vymezují hranice z obrovských kamenů,“ objasnil Havrlant.
„Stopám po kamenné architektuře se v horách Kurdistánu zatím nikdo nevěnoval. Všichni archeologové, kteří působí v okolních regionech, se doposud domnívali, že jde o zaniklé vesnice z osmanského období. Námi nalezená keramika a další archeologické nálezy jsou však z poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem,“ navázal archeolog. Doplnil, že se v oblasti nachází i nálezy z pozdějších dob.
Aby odborníci mohli využít přednostní licenci pro vstup do dané oblasti, musejí sehnat finance. „Současná práce archeologa již dávno nespočívá v tom, že zkoumá archeologické naleziště pomocí tradičního měřítka, špachtle a lopatky,“ navázal mluvčí univerzity. Nováčkův tým využívá k získávání dat špionážní systém Hexagon, jehož odtajněné snímky se vyznačují vysokým rozlišením.
Všechny sesbírané informace a dokumentace nyní archeologové zpracovávají. V geografických systémech překreslují letecké snímky a dělají vše proto, aby se dostali k dalším nálezům. Archeologové musí při odjezdu ze země vždy odevzdat závěrečnou zprávu, která obsahuje informaci o nálezech. Podle Nováčka byl tento případ časově velmi náročný, protože během čtrnácti dnů sesbírali 80 kolekcí nálezů.
Licence, díky které má Univerzita Palackého v Olomouci přednostní vstup do části území iráckého Kurdistánu, je oceněním ze strany tamního Generálního direktorátu památek. „Nikdo jiný než vědci z kolektivu archeologa Karla Nováčka z katedry historie FF UP nesmí po dobu pěti let provádět v uvedené oblasti archeologické průzkumy,“ doplnil v závěru Havrlant.
