Výuka moderních dějin je podle žáků nedostatečná, uvedla inspekce
Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by jí mít víc času. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI). Asi 70 procent dětí podle něj uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech ale žáky neučí dvě třetiny pedagogů, což se projevuje na znalostech školáků.
V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku SŠ, řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Loni na podzim se testování zúčastnilo zhruba 26 tisíc učňů a studentů z 353 SŠ, dotazníky ve školním roce 2021/2022 vyplnilo asi 25 tisíc mladých lidí a asi 1000 učitelů dějepisu ze základních a středních škol.
„Učitelé dějepisu dospějí v devátém ročníku nejčastěji do 90. let 20. století, případně do roku 1989. Jen pětina z nich dovede výuku dějepisu do prvního desetiletí 21. století, do současnosti dospěje s výukou dějepisu přibližně 14 procent učitelů. Neuspokojivé je, že nejnovější dějiny a soudobé problémy žákům nepředávají dvě třetiny učitelů," uvedla Česká školní inspekce.
Podle inspekce v hodinách dějepisu převládá takzvaná frontální výuka, tedy výklad učitele před žáky ve třídě. Tato výuka podle inspekce nedovoluje kvalitnější organizaci hodin s vyšším zapojením žáků do výuky. Výklad používá 83 procent z 393 dějepisářů na ZŠ a 87 procent z 611 učitelů historie na SŠ. Překážkami ve výuce dějepisu jsou podle učitelů na ZŠ zejména administrativa či nedostatečná motivace žáků v hodinách dějepisu. Motivaci podle inspektorů ovlivňuje vedle nezájmu žáků i nadužívaní frontální výuky. Aktivizační metody jako skupinovou výuku, exkurze a besedy s pamětníky do hodin zahrnuje zhruba polovina pedagogů v ZŠ a dvě pětiny učitelů SŠ.
„Výsledky nejsou příliš optimistické. Pouze pětina žáků dosáhla nejvyšší úrovně, tedy žáci byli schopni řešit komplikované úlohy," řekl Zatloukal.
Průměrná dosažená úspěšnost v testu byla 46 procent. Nejvyšší úrovni dosáhlo 45 procent z 6966 studentů gymnázia, 16 procent z 13.275 studentů z maturitních oborů a čtyři procenta z 5654 žáků učebních oborů. Naopak 53 procent učňů, kteří se testování zúčastnilo, test nezvládlo.
Rozdíly ve výuce a jiné pohledy na cíle dějepisného vyučování inspektoři zjistili mezi aprobovanými a neaprobovanými učiteli historie. Učitelé bez aprobace častěji požadují, aby žáci znali fakta o historii. Aprobovaní učitelé naopak více dbají mimo jiné na to, aby žáci argumentovali a uměli vyhledávat a analyzovat informace. Zároveň podle inspektorů aprobovaní učitelé dějepisu častěji považují moderní dějiny za prioritu dějepisného vzdělávání a uvádí, že by se měly učit i na úkor starších období více.
Ve snaze proměnit a obohatit metody výuky moderních dějin vznikl projekt Dějepis+, za nímž stojí odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního pedagogického institutu (NPI). Ministerstvo školství ale dříve informovalo, že projekt letos skončí. Výuku dějepisu na všech ZŠ by měly změnit nové učební programy, které NPI připravuje. Podle dříve platného harmonogramu MŠMT měly změny platit v některých školách od září 2024, podle nového plánu resortu to bude o rok později.
