Lesy na Libavé ožívají po kalamitě. Pestrý porost založilo 50 milionů sazenic
Měsíční krajina vojenského výcvikového prostoru Libavá znovu ožívá. Na holiny o rozloze deseti tisíc hektarů v průběhu šesti let vysadili Vojenské lesy a statky 50 milionů stromů, které podle lesníků zdárně odrůstají. Skladba budoucího lesa má být pestřejší a odolnější.
Kůrovcová kalamita společně se silnými vichřicemi znamenala katastrofu pro rozsáhlou oblast převážně smrkových lesů na pomezí Hané, Slezska a Valašska. Vojenské lesy a statky se pustily do obnovy, jejíž výsledky už se začínají projevovat.
„Letos jsme již ve fázi, kdy nově založené lesy úspěšně odrůstají, a můžeme tvrdit, že obnova lesů na Libavé byla úspěšná. Budou v mnoha ohledech jiné než historické porosty. Půjde o druhově pestré lesy, kde je na stanovištích zastoupeno až pět druhů dřevin. Lesy budou prostorově i věkově různorodé díky rozdílnému věku dospělosti jednotlivých dřevin, takzvanému obmytí,“ komentuje obrodu lesů ve vojenském prostoru ředitel VLS Petr Král.
Místo smrků budou na Libavé převažovat listnaté stromy. Lesníci v oblasti sází hlavně buky, duby a olše, ale také kleny a osiky. Po intenzivním zalesňování 12 až 13 miliony sazenic ročně, je už podle zástupců VLS lesní hospodářství v běžném režimu. „Co se týká obnovy lesů, vracíme se letos k objemu výsadby 1,5 milionů sazenic,“ říká k dokončení obnovy Petr Král.
V rozlehlých vojenských lesích u Libavé také funguje přirozená obnova porostu. „S využitím tvořivých sil přírody jsme zde obnovili od roku 2015 celkem tisíc hektarů lesa,“ doplňuje výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral.
V Olomouckém kraji v posledních letech padlo za oběť kůrovci, suchu a vichřicím několik stovek tisíc stromů. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Obnova zničených lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny, potrvá léta a bude stát stovky milionů korun.
