Vůně kávy či muzika. Léčbu bazální stimulací využívají zdravotníci také v prostějovské nemocnici
S využitím známých vůní, předmětů či hudby pomáhají aktivizovat pacienty ve vážném stavu zdravotníci v Nemocnici AGEL Prostějov. Zdravotnické zařízení využívá koncept takzvané bazální stimulace od roku 2007, nedávno obhájila certifikaci pro tuto alternativní metodu léčby poškozených mozkových funkcí. S pomocí rodinných příslušníků pacientů už se takto odborníci věnovali v Prostějově stovkám lidí.
Prostějovská nemocnice obhájila status certifikovaného pracoviště využívajícího koncept bazální stimulace. Metoda spočívá v aktivizaci pacienta pomocí jemu dobře známých vjemů, k nimž má osobní pozitivní vazbu a má je silně uchované v paměti.
Léčba pomocí bazální stimulace je u každého pacienta s poškozeným mozkem individuální a může se výrazně lišit. "Základem bazální stimulace je co nejdetailnější autobiografická anamnéza pacienta, která vypoví o jeho oblíbených předmětech, chutích, vůních, písních, televizních pořadech, a podobně. Tato fáze se samozřejmě neobejde bez aktivní pomoci příbuzných. Na základě anamnézy pak oblíbené a známé podněty pacientům nabízíme, čímž je směřujeme k vyšší aktivizaci," přiblížila hlavní sestra Nemocnice AGEL Prostějov Marie Jouklová.
Při léčbě pomocí bazální stimulace nemocničními pokoji často voní čerstvě namletá káva, znějí zvuky lidových písní či starých filmů a nechybí ani fotografie členů rodiny nebo oblíbené předměty z domova. Terapie je využívána u pacientů s poškozením mozku napříč generacemi i závažností zdravotního stavu, včetně lidí v bezvědomí. "Bazální stimulaci využíváme nejčastěji na neurologické JIP, kde jsou hospitalizováni pacienti s těžkým poškozením mozkových funkcí, vnímání, hybnosti a komunikace. Bazální stimulaci zde provádíme v rámci každodenní péče," vysvětlila Jouklová, podle které u některých pacientů má bazální stimulace až zázračné účinky.
Ve chvíli, kdy terapie bazální stimulace zafunguje, je pomocí známých podnětů nastartována aktivita ve zdravé části mozku, která na sebe následně přebírá funkci těch částí, které byly nemocí či úrazem poškozeny. „Lidský mozek má schopnost uchovávat životní návyky v paměťových drahách, což dává šanci pomocí cílené stimulace uložené vzpomínky znovu aktivovat,“ říká zdravotnice Jouklová.
Nejlépe podle ní funguje čichová stimulace. "Například u mladíka po těžké nehodě na motocyklu zafungovalo až pracovní tričko páchnoucí oleji a benzinem, které jsme mu pravidelně ukazovali a oblékali. U starší paní s obrovským krvácením do mozku, těžce slučitelným se životem, zase zafungovalo vkládání plyšové kočky za krk ke tváři. Paní měla podobnou doma. U sportovce jsme pak použili pálku na stolní tenis a pohár. Tyto známé předměty jsme mu vkládali do rukou," dodala Jouklová.
V Olomouckém kraji se metodě podpory mozku pacienta vnímáním známých vjemů věnuje podle Institutu bazální stimulace profesora Fröhlicha desítka certifikovaných a více než dvě desítky dalších proškolených pracovišť. Mezi ně se řadí například léčebné ústavy poskytující dlouhodobou péči či Fakultní nemocnice Olomouc.
