Nenápadný, ale unikátní. Tunel cyklostezky u Litovle otestoval technologii pro další místa v republice

Zhruba dva kilometry nové cyklostezky doplňující úsek mezi Litovlí a Uničovem přišly na 32 milionů korun. Takřka polovinu částky spolkl malý tunel pod železniční tratí. Právě toto místo je pro aktéry celého projektu symbolem náročnosti a jedinečnosti v nenápadné podobě.

S myšlenkou protlačit betonový kolos pod frekventovaným úsekem dráhy přišel olomoucký projektant Pavel Klásek. "Podjezd se vybetonoval vedle železnice a postupně se zatlačil do svahu. Je tam mnoho vstupních údajů, které se musí spočítat a zároveň využít i zkušenosti,“ popsal Klásek po slavnostním otevření nového úseku.

Protože bezvýkopový přístup k podobným úkolům se používá spíše například ve vodohospodářských stavbách, museli si stavaři nechat vytvořit speciální tlakovou soupravu, která by vyvinula dostatečnou sílu pro posun betonového kolosu a bezpečné překonání odporu zeminy pod železnicí. Tlaková souprava umí působit hmotností zhruba osmi set tun, která odpovídá pětadvaceti plně naloženým tatrám na sobě. Premiérové využití technologie bylo v Července úspěšné, 17,7 metrů dlouhé těleso prošlo pod dráhou během tří dnů. „Souprava se může využít až pro vzdálenost třiceti metrů, při navrhování zařízení jsme už počítali s tím, že by mohla mít i další využítí pro úseky, kde nejsou dvě koleje vedle sebe jako v Července, ale i třeba čtyři,“ doplnil Pavel Klásek, kterého stejně jako jeho kolegy těší skutečnost, že Správa železnic uvažuje o použití soupravy i u jiných podobných projektů po celé České republice.

„V tomto oboru dělám 32 let, nikdo nechtěl přijít s něčím novým. Není to převratné, ve světě se to používá, ale u nás je to jedinečné. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale byla tam rizika. Samozřejmě se pracuje tak, aby se všechna nebezpečí zcela minimalizovala. Takové dílo je z mnoha stran hlídané a posuzované,“ řekl projektant Klásek.

Při stavbě a následném provozu je nutné dodržet přísné podmínky v oblasti, kudy projíždí jeden rychlík či pendolino za druhým. Ve spolupráci s obcemi a dalšími firmami zahrnovalo prosazení této varianty měsíce a měsíce vyjednávání a hodnocení. „Administrativa pochopitelně trvala podstatně déle než samotná stavba, ale opatrnost je například ze strany Správy železnic na místě. Nemohli jsme si dovolit žádný průšvih,“ s úsměvem potvrdil zástupce jedné ze zhotovitelských firem Igor Fryč.

Odborníci na počátku řešili různé cesty, jak cyklostezkou překonat frekventovanou trať. „Zvažovaly se různé varianty. Například provedení nadjezdu - to by ale byla pro cyklisty horská prémie, protože by museli jet až nad trolejemi. Další možností bylo zahloubení, ale to nepřipadalo v úvahu kvůli hladině spodní vody, podjezd by byl jako rybník,“ vyjmenovával Fryč s tím, že překopání kolejí kvůli vybudování cyklostezky by bylo velmi neefektivní a drahé. Stavba by tak podle Kláska přišla místo 14 milionů i na čtyřnásobek či více. „Jeden den výluky na koridoru stojí skoro milion korun. Technologie, která se nakonec zvolila, byla ta nejvhodnější, byť nevyzkoušená,“ uzavřel Igor Fryč.