Registr dárců kostní dřeně hledá nové dobrovolníky. Chvíle nepohodlí může zachránit život
Pomoct nejen nemocnému Šimonkovi mohou dobrovolníci ochotní darovat kostní dřeň pro léčbu závažných onemocnění. Šumperská transfuzní služba plánuje náborový den, při kterém chce upozornit na význam darování kostní dřeně i rozptýlit obavy z procesu odběru krvetvorných buněk. Oproti období před covidovou pandemií se počty zaregistrovaných dobrovolníků výrazně propadly.
Ve středu 27. července se v AGEL Transfúzní službě v Šumperku uskuteční od 12 do 16 hodin nábor do Českého národního registru dárců dřeně. Jedním z nemocných, kterým může kostní dřeň pomoci, je také Šimon, chlapec z Uherskohradišťska, kterému byla diagnostikována aplastická anémie.
„Akci pořádáme, abychom upozornili na to, že registr existuje a aby si lidé uvědomili, že pro některé nemocné je transplantace kostní dřeně poslední nadějí k vyléčení. Bez nových dobrovolníků není možné najít pro všechny nemocné správného dárce. Čím více dobrovolníků bude, tím větší šanci na vyléčení onkologičtí pacienti mají. Nejedná se pouze o Šimonka, ale o řadu dalších dětí i dospělých, pro které se doposud nenašel vhodný dárce“ představuje akci v tiskové zprávě Marcela Kučerková, referent marketingu AGEL Transfúzní služby v Šumperku.
Zdroj: Skupina AGEL
Do registru dárců mohou vstoupit zdraví lidé ve věku 18 až 35 let, předtím musí vyplnit dotazník a nechat si odebrat vzorek krve. Zájemci se v kraji mohou obrátit nejen na náběrové centrum v Šumperku, ale také v Jeseníku či Hranicích, v olomoucké fakultní nemocnici se pak nachází jedno z devíti dárcovských center v České republice.
„Od rozhodnutí přidat se k nám často mladé lidi odrazuje strach z bolesti. Obavy jsou to ale zbytečné. Aktuálně existují dvě metody odběru kostní dřeně. Klasickou metodou je odsátí dřeně jehlou z kosti pánevní. Dárci pocit po tomto odběru přirovnávají k tomu, jako kdyby je někdo zezadu nakopl. Druhou novější metodou, jak můžeme krvetvorné buňky získat, je separací z krve. Je to velmi podobné darování plazmy, jen delší. Na obrázku vidíte, jak takový odběr v reálu vypadá. Žádná drasťárna, že ne? U tohoto typu odběru můžeme mluvit o ztrátě pohodlí na 3 až 4 hodiny. Prostě se nepoškrábete na nose, ale udělá to za vás hodná sestřička. A to za záchranu života stojí,“ objasňuje s úsměvem Klára Conková, manažerka Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD).
„Zájemci o vstup do Registru mohou přicházet i mimo pořádanou akci, a to každou středu od 10.00 do 11.00 hodiny přímo do AGEL Transfúzní služby v Šumperku. Vážíme si každého, kdo má zájem pomáhat. V posledních „covidových“ letech se bohužel výrazně snížil počet registrovaných, “ doplnila Marcela Kučerková.
„Běžně míváme kolem deseti tisíc nových dárců za rok, roky 2021 a 2020, kdy jsme mohli naplno pracovat jen několik měsíců, jsme se propadli na čísla kolem pěti tisíc,“ upřesnila Jana Navrátilová, vedoucí lékařka koordinačního centra ČNRDD.
