Pryč z kolonky neošetřitelní. V Olomouci chtějí pomoct autistickým pacientům nejen s panikou u zubaře
Mimořádnou obtíž představuje ošetření u zubaře pro osoby s poruchou autistického spektra, trable při péči o tyto pacienty se snaží minimalizovat odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc i organizace Jdeme autistům naproti. Vznikla tak specifická metodika pro anesteziologické zákroky a brzy se otevře také cvičná zubní ordinace, kde by měli lidé s autismem odbourat stres ze skutečných zákroků.
Absolvovat zákrok u stomatologa či stomatochirurga je často obtížné a stresující. U pacientů s některými druhy mentálního znevýhodnění, zejména s poruchami autistického spektra (PAS), je to však někdy prakticky neřešitelné a komplikovanou variantou je i celková anestezie. Pro autistické pacienty je i uvedení do narkózy výrazně stresujícím momentem. Tyto překážky se citlivě snaží odstraňovat odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc a spolku Jdeme autistům naproti (JAN).
Od 11. října by se měl po slavnostním otevření rozběhnout testovací provoz nové cvičné zubní ordinace ve Slovenské ulici v Olomouci. „Klienti by se měly naučit přijít do ordinace, zůstat na křesle a otevřít pusu. Děti s autismem často spadají do kolonky neošetřitelný pacient. Stav zubů pak u nich dochází až do nějakých katastrofických variant, když se jim zubař do úst nemůže dostat. Oprava zubů se musí podstupovat v narkóze, což je samozřejmě špatně. Chtěli bychom to změnit. Chceme předejít traumatizaci malého klienta ze zubaře,“ objasňuje smysl projektu Jaroslava Muzikantová ze sdružení Jdeme autistům naproti.
Práce zubního lékaře je u pacientů s PAS nebývale náročnou záležitostí. „V ordinaci to může vypadat tak, že všichni, kdo mají ruce nohy, se snaží držet třeba tříleté dítě, které se brání a neví, co se bude dít. Zubař pak úkon udělá. Ale u desetiletého nebo patnáctiletého dítěte už je to nereálné. Klienty chceme naučit, že být u zubaře je v pohodě a že se není čeho bát. Chceme provoz otestovat a rozvíjet ho i pro osoby s dalšími hendikepy,“ vysvětluje Muzikantová.
V Olomouci se tak již připravuje autentické prostředí zubní ordinace, které pomůže lidem se specifickým vnímáním světa. „V ordinaci zároveň využijeme moderní metody, které se v práci s dětmi s PAS osvědčily, jako například Snoezelen nebo ABA. Je to věc, kterou zatím nikdo nezkusil, a jsme zvědaví, jaký bude výsledek. Každopádně moc děkujeme olomoucké fakultní nemocnici a Lékařské fakultě Univerzity Palackého za poskytnuté zubařské křeslo, v červenci jsme dále získali od Armády České republiky vyřazený anesteziologický přístroj,“ říká advokační pracovnice spolku JAN Kateřina Dobrozemská.
Již nyní využívá FN Olomouc pro pacienty s poruchou autistického spektra individuální přístup pro anesteziologické úkony. „I samotné „uspávání“ totiž pro tyto pacienty znamená stres a nezřídka jsou standardní postupy zdravotníků spouštěčem mnohdy prudké obranné agrese,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. Lidé s touto poruchou často jinak vnímají běžné životní situace a špatně chápou i mluvené slovo.
Nápad inovovat zaběhlé standardy a metody v mimořádných případech se zrodil v hlavě anesteziologické sestry Renáty Krčilové z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Olomouc. Ve své diplomové práci zjistila, že pro podobné případy vlastně neexistuje jednotný doporučený postup a metodika. „Na zákrokový sál přicházeli pacienti s osobitými vzorci chování a jednání vycházejícími z mentálního stavu, o kterých jsme neměli ani ponětí. K mání byly jen od doprovodu narychlo sehnané informace a zároveň byla nutná okamžitá orientace v situaci a rychlé návrhy postupů. Proto jsem dala dohromady jednoduchý dotazník, který okolí pacienta vyplní ještě před zákrokem,“ popisuje svou inovaci v tiskové zprávě Renáta Krčilová.
Doprovod, tedy osoba pacientovi blízká a znalá vzorců jeho chování, je díky tomu povýšena na rovnocenného partnera týmu a úvod do anestezie probíhá v klidu, bez stresu. „Nyní tak máme k dispozici informace, typy i rady, které se dostanou ke zdravotníkům včas před výkonem. Například oslovení, na něž je pacient zvyklý, přítomnost hračky, na kterou je fixován. Takže máme v rukou klíč ke klientovi, a ten nám může pomoci předejít nežádoucí obranné agresi. Dostali jsme šanci pracovat na patřičné úrovní a bezpečně a současně dostát právům našich pacientů v praxi. Dotazník jsem již předala k užívání do nemocnic v Praze, Brně, Jihlavě a Zlíně,“ říká anesteziologická sestra.
„Rodiče či pečovatelé těžko hledají místo, kam je možné s těmito pacienty docházet, protože ne každé zdravotnické pracoviště je schopno jim péči poskytnout. Jsme vděční paní Krčilové za to, že iniciovala řadu dílčích postupů a inovací, které nám tyto problematické situace velmi usnadňují,“ chválí Kateřina Dobrozemská ze sdružení Jdeme autistům naproti.
