Nejsympatičtější sestra působí ve FN Olomouc. Z titulu se raduje Kateřina Petulová z hemato-onkologie

Na 11. ročníku reprezentačního plesu nazvaného Sestry na sál! v pražském Žofíně zaznělo při slavnostním vyhlašování jako poslední jméno Kateřiny Petulové, všeobecné a edukační sestry z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Finálového večera se účastnilo jedenáct sester z celé České republiky.

Při vyhlašování sestřička z Olomouce doufala alespoň v pomyslnou bronzovou pozici. „Že bych měla tolik štěstí a skončila třetí? Říkala jsem si, že by to bylo hezké. To nevyšlo, tak jsem si pomyslela, že to nevadí, že jsem se alespoň zúčastnila. Pak vyhlašovali druhé místo a to jsem věděla, že to nebudu, protože jsem stále za porotcem a viděla jsem jméno, které měl oznámit. No a na první místo jsem skutečně ani ve snu nepomyslela. Když ho vyhlásili, v první chvíli jsem nerozuměla, protože porotci nebylo dobře rozumět. Až když vyslovili mé příjmení, tak mi vyhrkly slzy a vůbec jsem tomu nevěřila,“ popisovala pro web FN Olomouc emotivní okamžiky Kateřina Petulová.

Do soutěže ji přihlásily kolegyně a zdravotnice z Hané tak nejprve připravovala představovací medailonek, sbírala nominační SMS hlasy a poté zvládla i finálové disciplíny. Na plese se musely finalistky popasovat i s předem neznámými otázkami od porotců. „Já jsem si vylosovala ředitele motolské nemocnice, pana Ludvíka. Jeho otázka zněla, čím si vysvětluju, že je ve zdravotnictví tak málo mužů a co bych udělala proto, aby jich bylo víc. Tak jsem odpověděla, že nechápu, proč je ve zdravotnictví mužů tak málo, když nás holek je tolik a že právě to množství by pro ně měla být největší motivace,“ usmívala se při vzpomínce na stresující chvíle.

Přestože přihlášku do soutěže nepodávala z vlastní vůle a spíše proti tomu protestovala, nyní je sestřička, které kolegyně přezdívají Petula či Petulina, za účast velmi vděčná. Samotný titul přitom nepovažuje za nejdůležitější bonus. „Jsem strašně ráda za nové zkušenosti a nezapomenutelné zážitky. A je to nádherný pocit, když teď vidím tolik podpory kolem sebe. To se nedá snad ničím vynahradit, je to super,“ přiznala dojatě. Proto by také případné další kandidátky od přihlášky neodrazovala. „Vzkázala bych jim, aby se ničeho nebály. Stojí to za to,“ řekla rozhodně zdravotnice a maminka čtrnáctileté dcery.

Spolupracovnice z kliniky připravili pro oceněnou kamarádku uvítací výzdobu, následovaly gratulace od vedení kliniky i nemocnice. Pro kolegyně, které Kateřinu Petulovou k účasti přiměly, připravila malou oslavu. „Holky si mě taky dobíraly kvůli autu, které mám teď na půl roku vypůjčené, že je musím někam vzít na výlet. Určitě je všechny někam vezmu, ale postupně, protože auto je jen pro pět lidí,“ vtipkovala na závěr sestra, která na partu na Hemato-onkologické klinice nedá dopustit.