VIDEO: Jako na frontě. Nová síť zákopů na Libavé slouží výcviku ukrajinských i českých vojáků
Pro zvýšení efektivity výcviku vojáků z Ukrajiny vybudovala česká armáda ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku prostředí, které věrněji simuluje aktuální situaci na bojišti. V konfliktu ve východní části Evropy probíhají střety v podmínkách polních obranných staveb. Různé zákopy a okopy slouží nyní na Libavé k přípravě ukrajinských i českých vojáků.
Výcvik ukrajinských vojáků má v České republice na starosti 72. mechanizovaný prapor z Přáslavic. Turnusy bojovníků z Ukrajiny se od loňského podzimu střídají na území výcvikového prostoru Libavá nedaleko Olomouce. Podle zástupců armády se příprava jednotek uzpůsobuje podmínkám, které panují na východě Ukrajiny. Proto vznikl na Libavé systém zákopů.
„V předchozích rotacích ukrajinských vojáků jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po výcviku v prostředí polních obranných staveb. Pochopitelně výsledný tvar, hloubka a orientace sítě zákopů je omezena z důvodu bezpečnosti. Situačně se však podobá bojištím východní Ukrajiny,“ komentoval na webu ministerstva obrany velitel přáslavického praporu podplukovník Michal Voltr s tím, že upravenou střelnici brzy vyzkouší další skupiny z Ukrajiny, které mají dorazit v nejbližších dnech.
Několikatýdenní cvičení na Libavé na Olomoucku absolvují od loňského podzimu jak zkušení ukrajinští vojáci z fronty, tak nováčci. Kromě vševojskového, kde se učí mimo jiné střelbu z útočných pušek či řízení bojových vozidel pěchoty, česká armáda nabízí výcvik velitelů čet a rot, přípravu se zaměřením na zbraně hromadného ničení, zdravotnické a další specializované výcviky. Celkem se letos počítalo s vycvičením čtyř tisíc vojáků s odhadovanými náklady 975 milionů korun, příprava probíhá pod hlavičkou mise EUMAM.
K ostrým bojovým střelbám využili systém zákopů pobitých prkny i příslušníci 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Cvičení propojilo činnost pozemních jednotek, dronů a minometů.
„V prvé řadě došlo k rozkrytí obrany nepřítele s pomocí bezpilotních prostředků a průzkumu. To umožnilo ženijním jednotkám vytyčit průchody v zátarasech nepřítele. Minometná palba potlačila prvky nepřátelské protivzdušné obrany a tím umožnila provést letecké údery na důležité cíle v bojové sestavě protivníka. Následovala další minometná palba už přímo na nepřátelská postavení,“ popsali zástupci armády.
„Načasování a provedení minometné palby bylo nezbytné úzce koordinovat s postupující vlastní pěchotou, aby nedošlo k palbě do vlastních řad,“ upozornil podplukovník Voltr. Konečnou fázi pak podle něj představoval samotný útok úderné jednotky ze zákopů, která použila ostrou munici a granáty. Situaci nepřetržitě sledoval dron, který je podle Voltra klíčovým pomocníkem pro efektivní řízení boje.
