Trend četnějšího výskytu dávivého kašle v regionu přetrvává, nejvíce nákaz je na Olomoucku

Dávivý kašel patří v České republice mezi povinně hlášená a dlouhodobě sledovaná infekční onemocnění. Původcem tohoto závažného akutního bakteriálního onemocnění dýchacího traktu jsou bakterie Bordetella pertusis a Bordetella parapertussis. Onemocnění, která vyvolávají, se označují jako pertuse - černý, stodenní či dávivý kašel a parapertuse. Parapertuse se vyznačuje kratší dobou trvání příznaků a většinou lehčím průběhem onemocnění.

Od začátku roku 2023 zaznamenávají hygienici zvyšující se trend výskytu dávivého kašle v kraji, který dle aktuálních dat pokračuje i v roce letošním. „V roce 2023 jsme v Olomouckém kraji evidovali celkem 139 případů dávivého kašle z toho případů 65 pertuse a 74 parapertuse, přičemž nejvyšší výskyt byl v okrese Olomouc (102), následoval Prostějov (18), Přerov (17) a Šumperk (2). V lednu 2024 jsme v kraji evidovali 15 případů onemocnění, kdy se jednalo o 10 případů pertuse a 5 parapertuse. Dle okresů bylo nejvíce případů hlášeno v Olomouci (11), následoval Prostějov (2), Přerov (1) a Šumperk (1),“ sdělila mluvčí KHS Olomouckého kraje Markéta Koutná. V následujícím měsíci zaznamenali hygienici do 18. února v regionu celkem 11 případů onemocnění (10 pertuse a 1 parapertuse), z nichž 7 bylo v okrese Olomouc, 3 v Šumperku a 1 v Prostějově. „Onemocnění se objevuje napříč populací a týká se všech věkových skupin,“ podotkla mluvčí Koutná. Za celý rok 2022 bylo v Olomouckém kraji hlášeno pouze 13 případů pertuse a dva parapertuse.

Inkubační doba černého kašle, tedy od nákazy do objevení prvních příznaků, trvá 6 až 21 dní. Onemocnění samotné trvá 6 až 8 týdnů a jeho průběh se zpočátku podobá nachlazení, projevuje se rýmou, kýcháním, lehkým kašlem, objevují se zanícené sliznice či zvýšená teplota. Zhruba po týdnu tyto příznaky odezní a nastupuje záchvatovitý dráždivý, takzvaný kokrhavý kašel a to nejčastěji v noci. „Záchvaty kašle bývají provázeny dávením i zvracením. Mezi jednotlivými záchvaty může být nemocný i zcela bez obtíží,“ dodává Markéta Koutná.

Hygienici zároveň upozorňují, že úspěšným nástrojem prevence proti pertusi je očkování, které je součástí povinného očkování dětí v takzvané hexavakcíně. „Ačkoliv se onemocnění v populaci stále vyskytuje, proočkovanost postupně klesá. Přesto právě vysoká proočkovanost přispívá ke kolektivní imunitě a nepřímo tím chrání rizikovou populaci. I očkovaní jedinci se mohou nakazit, zabrání se však závažnějšímu průběhu nemoci, případně hospitalizaci,“ říká mluvčí KHS Olomouckého kraje.

Imunita po očkování se s věkem pozvolně snižuje a ani po prodělání onemocnění není imunita celoživotní. „Přetrvání imunity se uvádí v rozmezí 3 až 12 let. Státní zdravotní ústav doporučuje přeočkování dospělých alespoň jedenkrát za život kombinovanou vakcínou záškrt-tetanus-černý kašel, a to především u těch, kteří plánují založení rodiny. Žena očkovaná před těhotenstvím chrání své nově narozené dítě v prvních měsících svými protilátkami. Očkováním chráníte nejen sebe, ale především své blízké,“ poznamenala Koutná.

Léčba onemocnění probíhá cíleně s využitím antibiotik, zásadní je tak rychlé a přesné stanovení diagnózy. Z preventivního hlediska je důležitá osobní odpovědnost jako u dalších nakažlivých kapénkových infekcí. „Každý, kdo se necítí dobře, by měl omezit své kontakty a zůstat doma, a tím zabránit šíření nemoci. V případě obtíží pak kontaktovat svého praktického lékaře. Důležité také je, aby do dětského kolektivu nebyly zařazovány děti nemocné a nedoléčené,“ apelují zástupci krajské hygienické stanice.