Pá 4. 9. 2026Jindřiška
Z kraje

Básník Miroslav Kubíček by se dožil devadesáti let. Zastal se Jana Zajíce, komunisté ho za to šikanovali

HHana Bartková4 minuty čtení20. 10. 2024, 10:16
M. KUbíček foto 2
M. KUbíček foto 2 · Foto: poskytla Hana Bartková

Pedagog, básník a spisovatel Miroslav Kubíček by se dožil devadesáti let. Po tragické smrti studenta Jana Zajíce napsal báseň Jarní triptych, která vyšla v regionálním tisku na Šumpersku a kriticky se vyjadřoval k politické situaci. Důsledkem toho byla ztráta zaměstnání, zákaz publikační činnosti a označení za kontrarevolucionáře.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Miroslav Kubíček se narodil 1. října 1934 v Dolním Městě u Světlé nad Sázavou. Ve svých dvanácti letech se přestěhoval s rodiči na Jesenicko. Maturoval na jesenickém gymnáziu a následně vystudoval na Filozofické fakultě obor český jazyka a literatura. Zde ho výrazně ovlivnil literární vědec Oldřich Králík a spolužáci Jiří Pištora a Radovan Lošťák. Od roku 1960 učil na Střední zemědělské technické škole v Šumperku.

Literárně začal tvořit už v době svých studií. V roce 1955 se úspěšně zúčastnil fakultní literární soutěže s básní Chlapec s rohlíkem odkazující k osobě Radovana Lošťáka. V roce 1963 debutoval básnickou sbírkou Dny sluncí. Publikoval v časopisech Červený květ, Plamen, Host do domu, Literární měsíčník, Květy, Nová Svoboda.

Po tragické smrti studenta Jana Zajíce napsal báseň Jarní triptych, která vyšla v regionálním tisku. Kriticky se vyjadřoval k politické situaci v šedesátých letech. Důsledkem toho byla po roce 1970 ztráta zaměstnání, zákaz publikační činnosti a označení za kontrarevolucionáře. Musel se přestěhoval do Rýmařova a působil jako vychovatel na učilištích. K pedagogické profesi se mohl vrátit až od roku 1987 a to na SOU stavebním v Šumperku. Po roce 1989 byl ředitelem Střední zdravotnické školy v Šumperku.

V sedmdesátých letech publikoval sporadicky pod pseudonymem Miroslav Melechovský. Výbor z jeho tvorby uvedl v osmdesátých letech v pražské Viole Vladimír Justl.

Do literatury se vrátil až na začátku devadesátých let. Jeho básnickou tvorbu z let 1970–1997 obsahovala sbírka Průzračnost (1998). Verše z této sbírky měly původně vyjít pod názvem Lesy jazyčné v roce 1970. Sbírka ale už nevyšla. Kubíčkova básnická tvorba potom pokračovala dalšími sbírkami, například Bloudivá blízkost, Láskoviny, Volba volnosti, Hlučná hlína, Ještě, Srdeční krajina, Pnutí, Přízeň přírody, V jiskřivých chvílích. Jeho básnickou tvorbu charakterizuje citlivá práce s jazykem, užití neologismů, aliterace a haiku. Jsou to verše reflektující přírodu Jeseníků a Vysočiny a verše sugestivní a vyspělé, které můžeme řadit po bok básníků Jiřího Gruši a Petra Kabeše.

Věnoval se také tvorbě pro děti. Napsal knihy Jesenické pohádky a pověsti (1992), Pohádkové Jeseníky: Verše pro všechny děti (1993), Hornohanácké pohádky (1997) a Pradědovy pohádky (2009). Jeho pohádky a pověsti byly zpracované Českou televizí ve formě hraných večerníčků pod názvem Verušánkovy příběhy ze Země děda Praděda. S Českým rozhlasem spolupracoval na cyklu Hajaja, dále spolupracoval s Českým rozhlasem Olomouc a příspíval do časopisů Sluníčko, Zlatý máj a Literární noviny.

Vracel se také do města svých studií do Olomouce, například básní Olomoucká zima (sbírka Rod roku) a básní v próze Spadl mi kámen ze srdce. Najdeme v ní i tuto vzpomínku na studentská léta: "Ve Ztracené ulici č. 13 jsme v jedné místnosti bydleli tři bohemisté, ale spíše se nám všem z tohoto studijního oboru říkalo bohémové. Obojí byla pravda. Všichni jsme byli venkované a město nás omámilo, opíjelo, zlákalo, inspirovalo. Osudy nás tří byly podobné příběhům většiny studentů: studium, lásky, rošťárničky, starost o jídlo. Tak jsme si třeba říkali, že až si budeme vydělávat a sejdeme se, navštívíme všechny naše restaurace a budeme se přímo cpát. Sešli jsme se několikrát, ale studentský hlad se ztratil. Ztratila se Ztracená 13. Dům zbourali, ale všude kolem jen nám zaznívají naše kroky, verše a písně. Když tudy jdu, musím se zastavit, abych uchopil vzpomínku. Všechno je jiné. Nebo stejné?"

Miroslav Kubíček zemřel 12. června 2021 ve svých 87 letech v Šumperku.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Na Bělidlech vzniknou nová parkovací stání. Libušina bude dva měsíce uzavřenaDoprava

Na Bělidlech vzniknou nová parkovací stání. Libušina bude dva měsíce uzavřena

Nová parkovací stání začne od pondělka budovat olomoucká radnice v ulici Libušina na Bělidlech. Práce si vyžádají úplnou dvouměsíční uzavírku komunikace a přesun zastávky linky číslo 10. Na místě vznikne 23 nových stání a buňka pro řidiče autobusů.

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startujeDoprava

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startuje

Studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol mají znovu příležitost přijít s řešením, které zlepší bezpečnost silničního provozu. Soutěž MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice vstupuje do 9. ročníku. Přihlásit se mohou jednotlivci i týmy, registrace projektů probíhá do 31. března 2027.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook